1 9 1 6
-------
Mezi nejvetsi udalosti roku se zapsala bitva u Verdunu. Yperit, strelba,
dela. Od ctvrt na osm rano, kdy byl vydan rozkaz k utoku, do tri ctvrte na
pet odpoledne, kdy zacali ve trech vlnach utocit nemecti vojaci, se poklidne
mestecko promenilo v prave peklo. Raneni a mrtvi: 500 000 Nemcu. 437 000
Francouzu. Fronta se temer nepohnula.
Ve stejnem roce doslo k bitve na Somme, v niz Britove poprve nasadili
tanky.
Cerna Hora kapitulovala. Na Pariz dopadaji bomby shazovane ze
vzducholodi. Dublin zaziva krvave velikonoce.
Zemrel rakousky cisar Frantisek Josef I. a Henryk Sienkiewicz, v
Petrohrade byl zavrazden Rasputin a Jack London spachal sebevrazdu.
Jen Tristan Tzara ve zdanlivem poklidu zaklada hnuti dada.
1 9 1 7
-------
Vybrat nejvetsi udalost tohoto roku je pomerne snadne: probehly totiz
revoluce v Rusku. Nejprve se zeny a raneni vojaci, kteri se vratili z fronty,
vzbourili v unoru. Do druheho dne vsude visely rude prapory. Duma se pokusila
vytvorit konstitucni monarchii, moci se ujima tzv. Prozatimni vlada. Car
rozpustil dumu a sam vzapeti abdikoval.
To vsak nebyl konec. Prisel rijen (v zapadnim kalendari pochopitelne
7.listopad) a s nim vystrel z krizniku Aurora, v noci na 8. 11. nasledoval
utok na Zimni palac a vitezstvi bolseviku. Lide v Rusku si predstavuji, ze se
konecne dockaji miru a klidneho zivota.
Nemecko se zajima jen o valku. Zahajuje ponorkovou valku proti vsem
nepratelum. Avsak valecna stestena jako by se od Nemecka definitivne
odvracela. Ve Francii jsou americke jednotky, Britanie utoci ve Flandrech,
Italie je porazena u Caporetta.
Tanecnice Mata Hari je odsouzena k trestu smrti zastrelenim za udajnou
spionaz. Zemrel malir Edgar Degas.
|
