Sestnactileta studentka prisla pozde do skoly. Prisny ucitel zadal
omluvenku od rodicu. Otec napsal:
"Prosim, abyste moji dceru omluvil. Mam totiz tri dcery a pouze jedno
zrcadlo."
I kdyz vtipkovani na podobne tema prehani, v jednom ze stockholmskych
obchodnich domu se rozhodli udelat pokus. Pred vchodem umistili velke zrcadlo
a pocitali, kolik muzu a kolik zen se do nej podiva. Vysledek byl
prekvapujici. Z 1000 zen, ktere prosly kolem, 412 pred nim postalo, ale z
1000 muzu tak ucinilo 778! Jak je videt, tento drobny vynalez neni tak
nepodstatny.
Archeologicke nalezy potvrzuji, ze lide pouzivali zrcadlo uz v mladsi
dobe kamenne. V 3.tisicileti pr.n.l. se vyroba zrcadel stala v Egypte
umeleckym remeslem. Vyrabela se z bronzu, medi, zlata a stribra. V dobe
zelezne byla zrcadla uz velmi rozsirena, ale opet to byly jen kovove tabule,
vetsinou okrouhle, jejichz jedna strana byla vyhlazena a vylestena. Zdobila
je vyrezavana drevena rukojet u Reku v podobe figurky, dokonce pozlacena a
postribrena, zadni strana byvala pomalovana reliefy, vyjevy z mytologie a pod.
Takova zrcadla existovala po staleti. Mala zeny nosily v pouzdre z
ozdobneho prouti nebo v krabicce ze dreva ci slonove kosti. Ramy velkych
zrcadel byly casto vykladany drahokamy.
Zrcadla ze skla, na jedne strane povlecena kovovou vrstvou se objevila v
Benatkach v roce 1279. V pozdejsich stoletich se Benatcane proslavili po
celem svete jako nejzrucnejsi mistri ve vyrobe zrcadel. Vyrabeli je z
hodnotneho skla, kovova vrstva se vyznacovala rovnomernou tloustkou a ram
tvorily kousky brousenych zrcadel a zdobily jej ryte vybrousene kvety a
ornamenty. Benatcane si vyrobu vynosneho druhu zbozi strezili jako oko v
hlave, jeji tajemstvi vsak nakonec proniklo i do jinych statu. V 17. a
18.stoleti se zacala vyrabet po cele Evrope.
Puvodne se zrcadla vyrabela tak, ze byl na sklo nanasen cinovy amalgan.
Roztirali jej na jemnou vrstvicku a potom usilovne lestili. Protoze rtutove
pary jsou jedovate, preslo se na postribrovani skla. Prubeh postribrovani
trva nekolik minut. Deje se chemicky, rozprasovanim stribra ve vakuu.
V nejedne zemi se udrzovaly povery, ze zrcadlo muze vyjevit vyznamne
tajemnstvi. Devcata v Polsku si 30.listopadu, na sv.Ondreje, sedala vecer
pred zrcadlem a dychtive ocekavala, jakou podobu mileho jim vycaruje. V
Nemecku svatebcane zdobili kone zrcadelky, nebot to pry prinasi novomanzelum
stesti. Rozbite zrcadlo v mnoha zemich znamenalo sedm let nestesti.
I dnes je zrcadlo pomocnikem krasy, ale stridmejsim a mene okazalym nez
v minulosti. Plni ale i jinou ulohu. Vyuziva se v mnoha vedeckych oborech.
Polsky astronom Jan Helvetius sestrojil periskop, ktery je zalozen na
principu rovnych zrcadel. Zrcadlo se stalo zakladem dalsiho optickeho
pristroje- dalekohledu.
*******************************************************************************
...tak to bylo jen pro zajimavost opsano z casopisu Mozaika.....
|
