Daleko do kraje Ceskeho raje a jeste dal za jasneho dne je videt prirodni
div, zvany Trosky. Jako by vyrostly na cedicovych vyvrelinach, kazda jina a
prece k sobe patrici, jsou obe zriceniny spojeny v romanticky celek uprostred
turnovske krajiny. Ta, ktera je na vychodni strane a rika se ji Panna, je
skutecne nodostupna jako ctnostna divka, vysoka skoro sedesat metru. Druha
je rozlozita jako zena v siroke sukni, pod kterou skryva silne boky. Je nizsi
a pojmenovali ji Baba.
Puvod obou jmen, jak vypraveji navstevnikum pruvodci i jak se dochovalo
v okolnich vesnicich mezi lidem zde usedlym, pochazi uz z 15.stol. Poprve
najdeme zminku o Troskach v tolik zpochybnovanem, z prachu pomluv ocistovanem
a mezi podvrhy znovu odsouzenem Rukopise kralovodvorskem. Pise se tu mezi
jinym o statecnem boji Cechu se saskymi zoldnery, kteri nakonec byli mezi
Troskami a Hrubou Skalou porazeni mladym Benesem z Markvartic. Udalost se
podle Rukopisu stala roku 1203, kdy na cedicovych skalach staval hradek,
ktery podlehl jednomu z castych pozaru. Vnuk statecneho Markvartice, ktery se
psal uz po otci z Wartenberka, postavil pozdeji na Troskach kamenny hrad.
Bylo to v letech 1365-1393. Drive, nez zemrel, prisel hrad v drzeni krale
Vaclava IV., a nekolik let pak do rukou nejvyssiho purkrabi pana Otty z
Bergova. Jeho stejnojmenny syn byl velky nepritel Husova uceni.
V roce upaleni Mistra Jana napadl opatovicky klaster, dal pobit ty, kteri
se staveli na odpor a uloupili vsechno, co tu nalezl. Za devet let povstalo
proti nemu vojsko Zizkovo a chtelo se mu odvdecit stejnym dilem. Oblehalo
Trosky, ale i kdyz mstitele vedli statecni synove krale Jirika z Podebrad
Viktor a Hynek z Podebrad, museli marny boj vzdat. Na Trosky se nedostali.
Otta z Bergova vsak odplate stejne neusel. Prisla v podobe loupezivych
rytiru, S~vejkara a S~offa, kteri se na Trosky dostali lsti a zradou, chytili
pana Ottu a uveznili tam, kam daval sam zavirat nepohodlne poddane. Usadili
se pak na cas do jeho komnat a podnikali loupezne vypravy z hradu do okoli.
Pet let se snazili nabyvat majetku bez prace, az v roce 1444 byli pochytani a
potrestani sibenici. Otta z Bergu, kteremu se brzy podarilo uprchnout tajnou
podzemni chodbou daleko drive, stal se zase panem na Troskach. V roce 1452
zemrel a Trosky zdedil jeho bratr Jan, muz docela odlisneho smysleni, velmi
oddany Jirimu z Podebrad. Slouzil mu opravdu verne az do smrti. Protoze ale
kazda mince ma dve strany a osud dve tavre, take Trosky stihala podobna
zmena. Po smrti Jana z Bergu koupil Trosky Jan Zajic z Hazenburka, opet
odpurce a nepritel Jiriho z Podebrad. Tak se stalo, ze koncem leta roku 1469
prijel na Trosky Jiri z Podebrad a hrad vitezne dobyl. Protoze byl velkorysym
muzem, zanedlouho Zajici z Hazenburka je zase vratil.
V tom case se odehrava nase povest.
Mezi rodinou majitele zila i stara zena, prisna katolicka, ktera
vychovavala svou vnucku, sirotka po rodicich. Divka se s babickou zbozne
modlila a cetla bibli, odrikavala poctive ruzenec a to az do te doby, nez
dorostla v prekrasnou pannu. Potom pridavala tise k modlitbe i vrouci prani,
aby ji andel lasky seslal toho, koho by mohla milovat vic nez sebe a vic nez
nebe. Stalo se, ze ji do cesty prisel mladenec urostly jako jedle. Mel jen
jednu vadu, ktera by zamilovane divce naprosto nevadila, zato jeji babicku
dohnala k zurivosti. Chodila od te chvile, co ji komorna tu zpravu donesla,
jako telo bez duse. Behala od okna komnaty ke dverim a zase zpet, chytala se
za hlavu a kricela: "Nic horsiho, nez husitu uz jsi si oblibit nemohla,
nestastnice! Takoveho neznaboha, kacire a hlupce pod oboji, ktery by si rad
snad u oltare poharem vina s knezem cinkal, protoze mu ten pohar zavidi!"
Kdyz se dost nahnevala a vykricela, premyslela. Potom si klekla na
klekatko ze sametu a prosila Boha, aby na husitu poslal certa, s vnuckou ze
si poradi sama. V te chvili skoncila prvni milostna hra puvabne divky. A take
laska mezi babickou a vnuckou, protoze zmareni prvni lasky je prave takovy
zlocin, jako rozslapnout poupe ruze.
Babicka uzavrela milou vnucku do hradni veze, aby se s milencem nemohla
schazet. Byla to prave ta vyssi cast, zvana pozdeji "Panna". Sama bydlela pak
v nizsi, ktera se po ni nazyvala "Baba".
Roku 1490 koupil od Zajicu Trosky nejvyssi kancler Jan ze S~ellenberka.
R.1542 pripadly Janu z Bibrsteina, dale je koupil Krystof Popel z Lobkovic a
ten roku 1559 prodal hrad i se vsim, co k nemu nalezelo, Jindrichu Smirickemu
ze Smiric. Tak byly pripojeny ke Hrube Skale. Smiricti meli Trosky az do Bile
Hory, nez je ziskal Albrecht z Valdstejna.
Za tricetilete valky obsadili Trosky Svedove, cisarska vojska je dobyla
zpet, za deset let se Svedove vratili znovu a potom byl hrad poboren. A
pustl...
Jak Balbin tvrdi, jeste roku 1681 by bylo byvalo mozne hrad zachranit, v
tom case ale nikdo o Trosky nedbal, i kdyz az do roku 1821 patrily rodu
Valdstejnu, nez presly s Hrubou Skalou baronu z Aehrentalu. Tehdy se pokusil
Alois, rytir z Aehrentalu, o napravu. Dal postavit u paty Panny tocite
schody. V polovine unora 1843 vsak jej zastihla smrt, a tim skoncily i pokusy
o zachranu Trosek.
A prece ti, kteri prijedou do Ceskeho raje, nezapomenou je nikdy
navstivit a dech se jim taji nad jejich puvabem, ktery zapada jako kamen
ceskeho granatu do prstynku, do krajiny Turnovska.
|
