Buh stvoril cloveka a zalibne si ho prohlizel. Vtom se objevil dabel,
odkaslal si a pochvalne pronesl:
"Roztomily majstrstyk, Hospodine. Ale neco mu prece jenom chybi. Blouma
od niceho k nicemu, nic ho nenadchne, nic ho nevzrusi... Probud
v cloveku touhu, pak bude dokonaly!"
"Ano, touhu," zaradoval se Buh, "aby mohl touzit po krase, po lasce,
po pravde, po spravedlnosti..."
A Buh v cloveku probudil touhu.
"Bravo," zatleskal dabel a v duchu si blahopral. Dobre vedel, ze touha
je bezbreha a ze clovek bude touzit nejen po krase, lasce, pravde
a spravedlnosti, ale i po slave, po hrichu, po moci, po mamonu a po
pomste. Vedel, ze od te chvile uz nemusi hnout ani prstem, nebot stejne
jako raj i spolehlive fungujici peklo si stvori lide sami.
Jiri Zacek - Bajky
|
