Ibn Hazm:
laska je vzpurna nemoc, jejiz lecba je obsazena v ni same, nebot kdo ji
ochori, nechce se pozdravit a kdo ji podlehne, netouzi po vyleceni.
<Umberto Eco>
.
Abu Bakr-Muhammad ibn Zaka-rija ar Razi:
ztotoznuje milostnou melancholii s lykantropii (=vlkodlakie, pozn. Or:), ktera
toho, kdo je ji postizen, ma k tomu, aby se choval jako vlk. U nemocneho
dojde napred ke zmenam v zevnejsku, zrak slabne, oci se propadaji a
nevylucuji slzy, jazyk vysycha a objevuji se na nem vredy, cele telo seschne a
nebozak trpi trvalou zizni. V tomto stadiu uz lezi cele dny tvari dolu a na
tvari a na nohach se objevuji znameni, jakoby jej pokousal pes a nakonec
bloudi po nocich po hrbitove jako vlk.
<Umberto Eco>
.
Arnaldus z Villanovy:
choroba zvana laska vznika z prebytku telesnych miz a pneumy, tj. tehdy, kdyz
je v lidskem organismu prilis vlhkosti a horka, nebot krev v tele prilis sili
a vyrabi nadbytek semene a tim i palcivou touhu po spojeni se zenou. Pak se
zaniti duse i telo, smutek strida radost, jak horkost v okamzicich radosti
stoupa na povrch tela a zanecuje tvar.
Arnaldus jako lecebni prostredek doporucoval, aby se postizeny snazil ztratit
duveru a nadeji v setkani s milovanou osobou a jeho myslenka aby se tak od ni
vzdalila.
<Umberto Eco>
.
Avicenna:
laska je nutkava myslenka povahy melancholicke, ktera vznika z neustaleho
premysleni nad podobou, chovanim a zvlastnostmi osoby jineho pohlavi. Laska
nevznika jako nemoc, ale stava se ji, nedojde-li k naplneni, zmeni se v
posedlost a ma za nasledek neustale cukani vicek, nepravidelny dech, prudke
stridani smichu a place a horecnaty tep.
Ke zjisteni, zda je nekdo zamilovany lze dojit drzenim pacienta za zapesti a
odrikavanim namatkou ruzna zenska jmena, dokud se nezjisti, pri kterem jmenu
se tep zrychli.
Jako prostredek k vyleceni Avicenna navrhoval spojit milence snatkem, neduh
je pry hned prejde.
<Umberto Eco>
|
