Chtit dostat ke svym cinum pozehnani jineho cloveka znamena pouze uhybat pred
vlastni zodpovednosti.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
"Jeho (Artusova) duse je vuz tazeny dvema konmi: ctizadostivosti a svedomim,
ale to ti povim, Derfele, ze ten kun ctizadostivosti ma postroj vpravo a
vzdycky pretahne toho toho druheho svym smerem. Je schopny, Derfele, velice
schopny. Jen ho pozoruj, kdyz se zda, ze je v koncich, ztraceny, kdyz jde
vsechno nejhur a zda se nejcernejsi. A pak te prekvapi. Zvitezi, ale pak ten
kun svedomi popotahne za svoji otez a Artus udela svoji obvyklou chybu a
odpusti svym nepratelum."
"A to je spatne?"
"Nejde o to, jestli je to dobre nebo spatne, ale zda je to prakticke. My
Irove vime nejlepe ze vseho, ze nepritel, kteremu odpustis, je nepritel, s
nimz budes muset bojovat znovu a znovu. Artus si plete moralku s moci a
silou, a tahle smesice je o to horsi, ze pritom porad veri, ze lide jsou v
jadru prirozene dobri, i ti nejhorsi z nich, a proto, dej na ma slova, nikdy
nedosahne miru. Touzi po miru, mluvi o miru, ale jeho vlastni duveriva duse
se tim duvodem, proc bude vzdycky mit nepratele.
* OrPozn.: tomu rikam psychologicka charakteristika.:)
|
