Videl jsem prave porad o 20 let starem vlakovem nestesti. Sled udalosti je
poucny. Existence rady bezpecnostnich prvku nezabranila desitkam obeti:
Pasazerka si vzpomnela, ze potrebuje vystoupit a pouzila rucni brzdu.
Strojvudce s nekvalifikovanym pomocnikem spatne identifikoval problem a
"vyresil" ho tak, ze vypustil vzduch z brzd a zavrel spojovaci ventil. Tim
odpojil brzdy vsech vagonu krome prvniho. Vlak tak brzdil jen z 1/8.
Pred parizskym nadrazim byla jeste jedna stanice, ale kvuli zpozdeni dostal
instrukce, aby ji projel. Neodhalil tedy, ze nema brzdy. Nasledovalo klesani.
V panice si vubec neuvedomil, ze vlak ma zalozni elektricke brzdy! Strojvudci
k nim ale meli averzi, nebot zpusobuji blokaci kol.
Volal radiem, ze nema brzdy, ale zapomnel se identifikovat. Zaroven vyslal
vseobecny poplach. Ten sice zastavil vsechny ostatni vlaky, ale ty se zacaly
dozadovat dispecera o informace, cimz ztezovali identifikaci splaseneho vlaku.
Automatizovane vyhybky pred nadrazim umely identifikovat nebezpeci a odklonit
vlak na prazdnou kolej 1, ale signalni technici kvuli poplachu zapnuli
"vseobecny stop". Ten zastavil vsechen provoz, vcetne automatiky.
Cestujici ve vlaku bez brzd byli jiz varovani a soustredeni v zadni casti
vlaku (spolecne s nimi i zoufaly strojvudce, ktery tak nemohl komunikovat s
dispecerem). Naraz na koleji 1 by zrejme znamenal omezeny pocet zraneni.
Na koleji 2 cekal zpozdeny primestsky vlak plny lidi, celem namireny proti
neovladatelnemu vlaku. Strojvudce videl, co se na nej riti, ale zustal na
miste a rozhlasem do posledni chvile volal na sve cestujici, aby co
nejrychleji opustili vlak. Obetoval tomu svuj zivot a zrejme zabranil mnohem
vetsimu nestesti. Jmenoval se Andre Tanguy.
Vice:
http://en.wikipedia.org/wiki/Gare_de_Lyon_train_accident
|
