Ze vsech akci, na kterych jsem byla, se papirkove zivoty pouzivaly pouze
na jedne, na Morii. Mely tam sve opodstatneni, ale provedeni bylo velice
neprakticke. Zaviracim spendlikem jste si pripevnili na odev prouzek peti
zivotu, a kdyz jste dostali zasah, museli jste prerusit boj a jeden zivot dat
souperi.
Trhani, podavani, brani a uschovani papirku 2x2 cm je strasne
vzrusujici, zejmena potme ve vlhke jeskyni v sermirskych rukavicich. Vetsina
hracu se o to pokousela tak prvni pulhodinu, pote postup zjednodusili. Souperi
si normalne zabojovali a po smrti jednoho z nich si vymenili patricny pocet
zivotu. Videla jsem i prchajici, kteri se v miru vratili zpoza rohu odevzdat
a vyinkasovat papirky.
Vic to na Morii zjednodusit neslo, zivoty padlych nepratel totiz slouzily
jako obetina, a nebylo tedy herne mozne je souperi proste prominout s tim, ze
si je pujde nameditovat.
Na vsech ostatnich hrach proste hraci hlasi cislem, jak moc jsou zraneni
nebo kolik zivotu jim jeste zbyva. Je to jednoduche a nemusi se na to vubec
nic chystat.
Znaceni kouzelnych zbrani se taky na nekterych hrach neprovadi. Proc by
mel protivnik vedet, ze se na nej ritite s kouzelnou nebo otravenou zbrani?
Neni vuci majiteli takove zbrane nefer, ze jeho nebezpecnost bude prozrazena
predem? Obet by se to mela dozvedet az pri prvnim zasahu.
Vzniknou sice situace typu:
- Za dva, kouzelna zbran.
- Smula, kouzelna zbroj.
ale pak na sebe hraci kyvnou hraji dal.
Pokud ma nekdo trvalou kouzelnou zbran a ziska si povest "bacha na
tamtoho", je to uz samozrejme jeho problem. :))
|
