jej vlastne ppouzivali. I z uzivatelskeho hlediska se mi zda cely palcak
prijemnejsi.
- jasne, ale vsechno nejak vznika, zrejme se podarilo kronikari zachytit ten
prerod ktery IMHo rozhodne nemohl trvat dlouho, protoze zbrojir nebyl blbej
a myslim ze rychle prisel na ty palcaky, takze je spis unikat jak se to tam
dostalo :-)
*** Problem je v tom, ze na castech, kde jezdci zrovna nebojuji, je tech
ctvercu daleko vic, nez na castech, kde bojuji. A pochybuji, ze by si je do
boje sundavali :-).
- nejsem si ted jist, jestli je tam jedna a taz postava stridave se ctvercem
a bez nej...ale ty zbroje jsou i tak dost stylizovane :-) (a postavy take)
je spis s podivem ze pri obvykle zobrazovaci stylizaci dokazal byt autor
ci spise autorky :-) celkem jeste realny. Zkratka ty ctverce kdyz chybi tajk
nejsou na obliceji, takze to bnelze takhle kategorizovat...spis bych rekl ze
je tam proste nevysili....nicmene cast z nich by jiste mohla byt tou
vatovanou ci jeste kovem positou "rouskou"...kdyby nic jineho rozhodne byla
jezdci v prachu od kopyt koni celkem dost uzitecna. Nicmene vyznam teto casti
zbroje bych nijak zvlast neprecenoval.
- nejrozsirenejsi kalsicka dratenka (v nekterych pramenech uvadi, ze ty
vysite
kolecka jsou zbroj, o ktere se zminoval Wotan - kovova kolecka nanytovana na
- IMHo je to skutecne tak....otazkou ale zustava zda byli ty krouzky plne nebo
prazdne....pravdepodobne je ale oboji, jen s tim rozdilem ze prazdne a velmi
casto i plne byvali nasivane (nytovat prazdny kruh je problem), zbytek
nytovan. >
svadlene nedosla nit :-). Jen tak mimochodem, cetl jsem Saguo sv. Olafovi a
tam jsem nasel zminku o brneni z tvrzene kuze (Tori Hund, ktery nakonec
krale
- jiste...2-3 nebo vyjimecne az 4 mm silna hovezina rozhodne zabrani reznym a
take e slabsim secnym ranam...zvlaste tem odrazenym z krytu ci stitu a na
vetsi vzdalenost pomuze i proti sipum (stara vec - kozesinove plaste z
huste srsti zmirni ucinky lukostrelby...zvlaste ve strasich dobach mene
ucninnych luku - pouzivalo se u nas vlastne az do 12 st. chudsimi bojovniky)
- rimane napr. pouzivali na prsni kyrys lisovane a klihem zesilovane kuze
a ona takova veprovice na podrazky...mam ji kus od sevce - 4mm silna je
prakticky nepristrelna :-) (lisovana pochopitelne)....to take vysvetluje
ony vytlacovane ozdoby na kozenych verzich naprsniku rimskych velitelu.
> - lehkoodeni lucisnici
- jo to sou ti chlapici co tak nestydate kradou a stahuji z mrtvol zbroje na
spodnim lemu tapiserie :-)
- zajimave doplnky: oddelene dratene kryty predlokti (Vilem), kozene kapuce
k
- zajimava vec - uz jsem to i videl...zrejme prechod ze sirokych rukavu po
lokty k zuzovanm s pestnici - z pod sirokeho rukavu po lokty vybiha rukav
uzsky...myslim ze je uchycen na rameni (zespoda) a tak je v podpazdi
dira (siroka tak jak je siroky ten kratky svrchni rukav) a uzky je chycen
nahore a po stranach tak aby dole neomezoval pohyb rukou - to je totiz
technicka nutnost - rukav v podpazdi musi byt prostrizen je-li uzsky, nebo
dostatecne siroky aby nevadil (u kratsich rukavu to nevadi protoze se
posuvaji po ruce...ale jakmile jdou pod loket zacne to vadit vic a vic, je-li
rukav uzky a bez diry)....idealni je mit rukav siroky a zuzovany k pestnicim
dratenkam (Vilem vyznamenava ci "pasuje" Harolda), spiralovite pasky okol
predlokti (skoro vsichni - co to bylo?), mece nosene pod dratenkou (velmi
rozsirene).
- ty omotavky jsou kozene (zpravidla) reminky - nohy jsou omotane take, ale
predpoklada se ze nemuselo jit vzdy o reminky, ale i jen o latku pevne
obtacenou kolem vycpavanych nohavic (nekdy tez namocenou - no a asi casto
i pomocenou).
vratim k oblibene tapiserii, tak to tam maji asi dva jezdci. Na ostatnich
zbrojich to same.
- jiste ze to nebylo tak obvykle, ale nebylo to tak neobvykle :-)) zpravidla se
to ujalo spis na vychode (rusko, byzanc atd.) ale diky vikingum se to dostalo
i na zapad (problem je ze tapiserie je natolik hruba ze zjistit zda se jedna
o zaves ci kapucu je nekdy potiz). Zavesu tohoto typu se rika BARMICE a je
nekdy zamenovan s "kuklou".
pod
dratenku, pochazi ze zacatku 13. stoleti. Coz samozrejme nevyvraci jeji
noseni pred tim, naopak je to pravdepodobne.
- samozrejme...jinak existuji i zminky o "krznu" coz je natolik mnohoznacne
ze muze znamenat od kozeneho podkladu k nytovani po mekky material pod
dratenku vse.....spis tim ze se dratenka stala ve 13 st. masovejsi a
protoze zpravidla neni nasivana na kozeny podklad se stala podklad
nezbytnosti se dostal i do zaznamu...do te doby si s tim asi kronikari
nedelali hlavu.
supiny nachazim v delce k loktum. (Nebudu mit dratenku) 2. Kozenou halenu na
supiny jsem sil uz davno, kd jsem byl mlady a hloupejsi nez ted :-). Takze
- jasne, myslel jsem ze mluvime o dratence...supina pochopitelne vetsinou
nemivala rukavy delsi kvuli ohybu rukou v lokti. Vyjimecne kdyz byly
supiny malicke byl rukav delsi az do pulky predlokti. nebo i dlouhy ale to
spis u falerovych nebo lamelovych z malych lamel ci pletencoivych.
***Rdim se jako panna. Tez se domnivam, ze diskuse muze vest k podstatnemu
rozsireni vedomosti, a co se dratenek tyuce, tak veskere teorie jsou sice
hezke, ale tys ji mel NA SOBE a sermoval si v ni.
- nikdo v mem okoli nema komplet a ani takhle dlouhou zbroj, takze zatim mam
ty zkusenosti pouze ja, ale ted jich snad pribude ve skupine vic, takze
o zkusenostech a veselych zazitcich z pod dratenky bude moci referovat
napr. Feldon nebo Melkor a dalsi. jen bych rad upozornil ze je sakra rozdil
chodit v kratke goticke zbroji a dlouhem romanskem kompletu, ktery se dole
houpe, busi vas pri behu do kolen, omezuje pohyb hlavy a rukou (prstu)
kdyz je "v bojove poloze - tj. nasazena kapuce, zasnerovana, nasazene
pestnice (jinak mate ruce prostrcene dirou na zapesti) - zasnerovane aj.)
take lezt do toho je reknu Vam zazitek k nezaplaceni :-))
Melkel Durruth
Wothan Magnus Haribolo //\__//\ //\
Co se hybe jde zabit /---/\ III/\III I##
wothan.haribolo@post.cz IIIIIIIIIIIIIIIII _IIIIIIIIIIIIIII
|
