Kapitola prvni: Cesta do Hostynskych vrchu
------------------------------------------
Vsechno zacalo v patek, na Smichovskem nadrazi v Praze, kde jsme se vsichni
zacali shromazdovat ve 12:30. Po obsazeni tri kupe ve vlaku prisla pruvodci
a nalepila na vagon cedulku - Mistenkovy vagon. Tohle se nam moc nelibilo a
presunuli jsme se do zadnejsich vagonu, kde nehrozilo, ze by se nas nekdo
snazil vyhodit z okupovanych mist. Po prijezdu na Hlavni nadrazi se pridali
tri posledni bojovnici a nyni nas bylo celkove 14.
Cesta byla velmi dlouha a unavna, v Pardubicich pristoupili Dulek a Sokol,
takze na prestup v Huline nas dorazilo 16, vsichni samozrejme skreti. Na
prestupu uz bylo nekolik desitek bojovniku a spousta dalsich lidi.
Vzpominali jsme na minulorocni cestu, kdy prijel kraticky osobak a neni
jiste, zda se do nej vsichni nacpali, rozhodne vevnitr tenkrat nebylo k
hnuti. Ted se tato situace neopakovala, protoze s 15 minutovym zpozdenim
dorazil dlouhy spesny vlak, kam se bez velkych problemu vsichni vesli. Po
dalsich dvaceti minutach jsme byli v Bystrici pod Hostynem.
Na zastavce prave stal autobus do Chrastiny i do Rusavy, protoze ten do
Chrastiny byl uz skoro plny, rozhodl jsme se jet tim Rusavskym, pri cemz me
naseldovalo dost lidi. Na konecne v Rusave vystoupila a vydala se do kopce
banda bojovniku, jejich elan brzy kopec kompletne schladil. Rekl bych, ze
priste jedu pres Chrastinu!
Do tabora jsme dorazili prave kdyz zacalo prset. Vsichni zacli stavet
stany. Po nejake dobe dest ustal a byla moznost obejit lezeni, podivat se po
znamych, zajit za organizatory, udelat neco k jidlu ci cokoliv jineho. Vsude
kolem se rozhorely ohne, zacalo se hrat, pricemz samozrejme na ruznych
mistech ruzne veci. Nakonec doslo i na spanek.
Kapitola druha: Pred bitvou
---------------------------
Rano jsem se probudil, jeste ve spacaku nasnidal a pak vylezl ven a vyrazil
na obhlidku. V lezeni bylo vcelku zivo, prichazeli dalsi bojovnici. Cekalo
se na proslov hlavniho organizatora - Harkonena. Behem cekani zacalo prset.
Kdyz svolal Harkonen vsechny na louku, lilo vcelku slusne, tak jsem zustal
pod stromy a o vsechen proslov prisel, stejne jsem se od kamaradu dozvedel,
ze nebylo nic slyset. Ke konci proslovu prestalo prset, dokonce vysvitlo
slunicko, takze se mohlo zacit.
Kapitola treti: Bitva!
----------------------
Po dlouhem cekani nas organizatori odvedli na veze, prvni sla cerna strana.
Hned na okraji louky, kde se taborilo, byla umistena Sauronova vez, kde
zustala Skata. Po chvili okolo proslo kompletni bile vojsko na sve veze.
Nase vez byla z casti umistena v bazince, takze jsme ji chteli o kousek
premistit, ale nakonec z toho nejak seslo. Protoze do zacatku boje jeste
zbyvalo par minut, zasel jsem do tabora pro trochu kalorii, pricemz jsem
sebavil s Vosakem - Radimem, ktery prave dorazil. Kdyz jsem s evracel zpet,
zahlidl jsme pred vezi nejake trpasliky a vypadalo to, ze se schyluje k
oblehani. Z tabora se mnou vyrazil Sokol a ted jsem se chteli nejak drze
dostat do veze, coz se nam povedlo, protoze nasi udelali vypad a pustili se
do trpasliku. Rychle jsem vbehl do veze, navlek si rukavice, navlek si stit,
chytl jsme savli a vybehl ven do boje, avsak zahlidl jsem uz pouze trpaslici
mrtvoly. Takze v prvnim stretnuti jsem si vubec nestihl zabojovat.
Za nekolik minut se na vezi nechalo pouze asi 10 skretu a zbytek vyrazil
nekam ven do boje. Vysli jsme kousek lesem a zaslechli zvuky boje, a kdyz
jsme tam dorazili, bylo videt spousty skretu kolem bile veze. Z leve strany
se objevilo neco trpasliku, takze cast vojska se presunula jejich smerem.
Okamzite jsme probehl jednim krovim a dostal se trpaslikum do boku, uz zacli
ustupovat, presto se jeden z nich obratil ke me, ale nezastavil me, po
velice kratkem boji dostal ranu do boku. Pote jsem jeste sundal jednoho
trpaslika ze zadu, zbytek uz utikal a ja uz je nepronasledoval, protoze
okolo bylo skretu dost, tak jsem si chtel sebrat sve dva glejty. Jednomu
trpasliku nesel ten glejt rukou v rukavici dlouho sundat, kdyz ho nakonec
sundal, nebylo jiz po tom druhem stopy, takze mi utekl jeden glejt.
Boj pokracoval a presunul se k dalsi vezi, o ktere doposud nevim, komu
vlastne patrila. Na mackani se u vezi mam velmi vyhraneny nazor - neucastnim
se ho, takze jsem par minut postaval jen tak kolem, dokud se neobjevilo
dalsi vojsko slozene opet predevsim z trpasliku. Boj opet nebyl dlouhy,
rozjeti skreti se vrhli na prichazejici posily, nekolik z nich, vcetne me,
je zaclo obchazet z boku. Behem boje jsem zabil sveho dalsiho protivnika.
Posily byly zabity nebo obraceny na utek.
Behem boje se do skretich zad priblizilo bile vojsko. Opet jsme zaujmul sve
postaveni na kridle. Na bile vojsko stacilo poradne zarvat a obratilo se na
utek, ktery se zastavil az u jejich veze. Behem boju v okoli jsme sundal
dalsiho elfa a dostal dalsi glejt. Pri dalsim boji jsme byl raneny do ruky,
ale hned za mnou stala markytanka, ktera me vylecila. V brane bile veze
stalo par lucitniku a nekolik bojovniku s obourucaky. Netusil jsem ze
tato vez je nedobytna, takze jediny vysledek meho soukromeho utoku na
lucistniky v brane byla ma smrt, kdyz se jeden dvoumetrovy elfik s
obourucakem natahl az nekam za me. Lucistnici byli nezranitelni, takze to
byla hloupa smrt.
Jako mrtvola jsem dosel na hlavni vez skretu, kde se odevzdavali ziskane
glejty a ozivovali mrtvoly. Posedel jsem 10 minut a pote opet vyrazil do
boje. Pri ceste z veze proti me sli Vera s Lindou, ktere byly zive, pouze
jen tak bloumali po okoli a snazili se nenechat se nikym zabit. Sli jsme dal
k bilym vezim, pricemz jsme se pridali do skupiny, ktera vyrazila smerem na
trpaslici vez.
U trpaslici veze se tvrde bojovalo, pricemz trpaslici se branili mimo ni,
protoze skretu byl priblizne stejny pocet. Chvili po prichodu nasi skupinky
se objevila skupina bilych elfu. V tu chvili to vypadalo pro skrety jako
katastrofa, protoze skreti bojovali s trpasliky, kde byl potreba kazdy.
Proti elfum se obratila jen nepocetna skupina, rekl bych ze elfu bylo tak 14
a skretu 10. Skreti vyckavali a z obou rad skretu stojicich zady k sobe se
ozyvaly jen vykriky dozadujici se pomoci, pokud mozno bozi. Elfove byli
viditelne nerozhodni, skreti nechteli jako slabsi zautocit, tak jsme chtel,
jako obvykle, se k nim priblizit z boku a trochu je otestovat. Postupoval
jsem viditelne sam a presto mezi elfy bylo videt narustajici paniku, coz
samozrejme neuniklo skretum, takze jsme se na ne s revem sebevrazedne vrhli.
K nasemu milemu prekvapeni se vsichni elfove dali na utek! Protoze jsem byl
nejbliz, jednoho jsem dostihl a zabil. Zbytek elfu s tremi skrety v patach
zmizel pryc, rekl bych ze jsme nezabili vic nez tri, protoze zacli utikat v
dobe, kdy jsme byli dost daleko od nich.
Bohuzel toto kouzelne vitezstvi nebylo korunovano porazkou trpasliku,
naopak se jim povedlo porazit nas. Kdyz jsem v bitve byl zranen do prave
ruky, musel jsem si sundat stit. Pohled okolo me presvedcil ze tohle uz
nevyhrajem, a rozhodne jsme neminil utikat, tak sem se postavil z savli v
leve ruce trem trpaslikum a pokusil se o sebevrazedny vypad. Bohuzel se
vubec nepovedl, byl jsem zabit bez toho, ze bych nekoho z nich zasahl. Tak
jsem sebral stit a savli a vydal se v skupine mrvol na nasi vez.
Na hlavni vezi sedelo opet dosti mrvol, takze jsem se dozvedel nove zpravy.
Nasi Sauronovu vez dobylo bile vojsko, dalsi cerna vez byla pry strzena
skrety, protoze byla na nebranitelnem miste a nemeli zajem ji chranit.
Zacalo mirne poprchavat a kdyz poprve zahrmelo, Melkor se zacal usmivat a
rikat, ze nam konecne pocasi preje.
za mirneho deste jsem s Verou opet vyrazil do boje. Na okraji louky stalo
nekolik cernych bojovniku, tak jsme se k nim chystali pripojit, avsak nez
jsme k nim dosli, vesli do lesa, za par vterin zase z lesa vylezli a zaujali
postaveni na jeho okraji. Pridali jsme se k nim. Po ceste prislo neco
nepratel, ale narazili na rozhodny odpor a byli pobiti ci zahnani. Sli jsme
tedy dal po ceste, zaclo solidne lejt a proti nam slo stale vic mrvych
skretu. nejaky mrtvy balrog na nas zarval ze je nas prilis malo, ale nikdo
nemel naladu ho poslouchat a pokracovali jsme dal. Krome mrtvych skretu bylo
videt i mrvoly nepratel, takze jsme ocekavali krutou rez. Dosli jsme na
dohled od veze trpasliku, kde probihal boj, ale byl vcelku chaoticky, bylo
zde i malo bojovniku.
Zde jsem videl odpoved na otazku, proc nepoustet mladsi bojovniky do bitev.
Jeden vyrazne mladsi bily bojovnik byl zasazen skretem, zasah viditelne
uznal, boj mezi tema dvema se zastavil. Musim rici ze byli oba na volnejsim
prostranstvi, zadna rada, jednalo se pouze o ne dva. Takze boj se po zasahu
elfa zastavil, skret ocekaval ze mu ten elfik da svuj zivot, pricemz se
koukal okolo, jak boj pokracuje. Kdyz se skret o elfa nestaral, tento
prehodil mec do druhe ruky a seknul ho do zad. Prekvapeny skret se otocil a
elfik mu sdelil, ze ho zasahl pouze do ruky, takze at mu da svuj zivot, ze
on ho prave zabil. Musim rici, ze ten elfik by byl zabit driv, nez by si
stacil prehodit mec z jedne ruky do druhe, ale tvaril se jako zabity. Sel
jsem tedy k nim a zjistil, ze ten elfik chce glejt sveho nepritele a nemini
se bavit o vubec nicem. Nechal jsem ho vzit skreti glejt, rekl mu neco o
tom, co si myslim o lidech co jezdi na takove akce "vyhravat" a ne se bavit,
pricemz jsme ho pri hovoru necekane zabil, nechal jsem mu zivot, protoze pro
me nemel zadnou trofejni cenu.
Pokracoval jsem k trpaslici vezi, kdyz tu zacli padat kroupy. Nebyly moc
velke, ale docela to prekvapilo. O trpaslici vez se zatim vedl divoky boj v
lijaku a krupobiti, da se rici ze timto byla nalomena moralka obrancu, kteri
necekali takovy napor a vez padla! Byl to velice pekny pohled na bitvu v
takovem necase, skoda ze nebylo jeste vic blesku a hrmeni. :)
Protoze jsem mel sebou Veru, stoupli jsme si pod strom a chraneni stitem
cekali na konec bourky. Protoze jsem vsak byl lacny po dalsim boji, a Vere
byla zima, poslal jsem Veru do tabora a sam se vydal hledat nejake dalsi
skrety, kteri nekam zmizli. Cestou jsem potkal mrtveho Fingola?, ktery si
stezoval na dezertery a chtel usporadat nejakou bitvu na louce, aby se
ukazaly ztraty a vylezlo na chvili z lesa, protoze prestalo prset, ale ze
stromu stale kapalo. Jeden skret, ktery se u nas objevil sel s nim k jejich
velitelum, aby se blize domluvili, ja zatim vyrazil k cernym. Po nejake dobe
jsem nasel Melkora, ktery vysel ze sve pevnosti a byl na louce, tak jsem mu
vyridil co jsme vedel. Dorazil i posel, takze se nakonec chystala bitva.
V prvni bitve jsem se ozbrojil pujcenym lukem od Vojty, jehoz luk je
profesionalni prace. Pujcil mi i sipy, ale nechtel, abych jich moc ztratil,
takze jsem strilel predevsim nalezenyma cizima. Rekl bych, ze jsem se
strefil asi 2 sipy ze tri, coz neni spatne, protoze jsem strilel dost. Ani
me nakonec nezabili, protoze bitka byla predcasne ukoncena pro zraneni.
Pri druhe bitve se nesmel luk pouzivat a nez jsem dosel pro svuj stit a
mec, byli jiz skreti na ustupu, takze jsem dobehl na spodni okraj, kde meli
bili vyraznou prevahu, a hned se jich na me dost vrhlo, nez jsem se stacil
vzpamatovat, byly dva zivoty dole a pak me jeste nekdo trefil zezadu,
pricemz se mi v tlacenici povedlo bud vlastnim ci cizim pricinenim urvat
podrazku boty, ktera uz byla mirne natrhla.
Odbelhal jsme se do lezeni, kde me pote zastihla zprava o konci cele akce,
prestoze jsme cekal pouze, pauzu na obed a pote dalsi boj. Me celkove skore
trofeji bylo 5:2.
sLOn
svazali lanama mohlo se jet
kun pletl nohama pitomej svet
|
