Pokracujeme.
Nejdrive je treba hodit ocko na italske a byzantske vojenske sily.
Demilitarisace populace v byzantskych provinciich se tykala spise venkova.
Kdyz se provincie rozvinuly ekonomicky, staly se take mene zavislymi a kolem
roku 1040 byly rozpusteny profesionalni armady a obrana zustala na mistnich
milicich. Ty se pozdeji domluvily s Normany a pomohly jim svrhnout byzantskou
nadvladu.
Velmi podobna byla situace i na lombardskem uzemi, Knizactvi Capua,
Benevetto a Salerno nebyla feudalne zorganisovana a vladci se spolehali opet
na milice. Hrady na venkove byly obsazeny posadkami, najimanymi majitelem.
Oproti tomu v nekterych mestech (Bari, Naples..) existovala skupina mestanu
natolik vojensky zdatnych, ze jejich tezci jezdci byli zahy Normany prijati
za rytire. Dalsi mesta (napr Capua roku 1062) se Normnum branila tak
statecne, ze dobyvatele sverili pozdeji ochranu dulezitych bran a pevnosti
mistnimu obyvatelstvu.
Dalsi vojenskou silou byly jednotky vlastniku pudy, a to zvlaste cirkve.
Jeji uzemi bylo daleko lepe rozdeleno a proto si mohla dovolit tezke jezdce.
Do teto situace vtrhli Normane, vsechno dobyli a zaklady vojeske organizace
ponechali pro svou potrebu.
Zda se, ze nejdrive spise valecnici nasledovali vudce dle sveho vyberu a
chuti, az pozdeji byla zavedena feudalni organizace na zakladech podobnych
tem v Anglii a Normandii, to znamena 40denni sluzba "s dratenkou a hrebcem" a
patricnym doprovodem. Techto malych len bylo pomerne hodne - v letech
1154-1166 jich bylo 3453, nepocitaje v to Kalabrii a Sicilii. Na Sicilii byla
nova lena spise mala, asi sledovala hranice puvodnich muslimskych iqta, proto
jich bylo take hodne.
V pripade nouze mohla byt do pole povolana veskera muzska populace, kazdy si
musel prinest vlastni zbran a zbroj. Postupem casu se ale normansti vladci
spolehali na obyvatelstvo stale mene a naopak vzrustal vyznam zoldneru. Uz
roku 1054 Robert Guiscard najal Italy z Kalabrie, Reky a Slovany pro dobyvani
Sicilie.
Na Sicilii samotne bylo jadro arnady, tvorene feudaly, podporovano
nemuslinskymi i muslimskymi jednotkami, u kterych byla vernost vykoupena
toleranci vuci vire. Muslimove ale nebyli nasazovani proti svym souvercum v
severni Africe. Na Sicilii take prezily zbytky puvodni muslimske slechty.
Bylo jich asi malo, ale take poskytovali jednotky Normanum. Vetsina muslimu,
slouzicich Normanum, byli zoldneri, kteri ale byli jeste pripoutani k
Normanum vyse zminenou nabozenskou toleranci. Byli ceneni zvlaste jizdni
lucisnici, z nichz byla dokonce vybirana i straz pokladnice krale.
Zda se tedy, ze armada Normanu z Italie ci Sicilie byla vzhledove velmi
pestra, flexibilni a jak se zda i velmi vojensky ucinna.
O vzhledu a vyzbroji vojaku v dalsim postu.
Melkel Durruth
Mlceli.
Pan, jeho host
a chryzantema.
|
