Pan prstenu 99 - podzim
=======================
Takze tohle byla pro nas posledni letosni bitva, ale nijak extra se
nepovedla. Predevsim bych mel pripominky k organizaci a vekovemu slozeni
ucastniku - prumerny vek byl vyrazne nizsi nez kdekoliv jinde, asi to ma
souvislost s blizkosti organizatoru k Altaru.
Cela bitva se odehravala ve Vranem nad Vltavou, coz melo dve vyhody. Za
prve se jednalo o jednu z mala bitev, ktera nebyla na morave, takze jsme
dost usetrili na jizdnem, za druhe se pocitalo i s prijezdem v sobotu rano.
Proto jsme vyrazili az v sobotu v 8 z hlavniho nadrazi. Seslo se nas pomerne
dost, krome me a Very (vtipne prestrojene za chobotnici) dorazil Roman s
Lenkou a Pavlou, Martina (kterou jsme presvedcili den predtim v tanecnich,
ze mlaceni lidi do hlavy drevenym mecem je to prave), Jana, ..., ...., .....
+ Hawk - sibirsky Husky. Uz cestou ze Strahova jsem potkal par bojovniku a
na nadrazi uz bylo opravdu poznat, ze se deje neco, pri cem tece krev.
Nas deset se vloudilo do casti vagonu, kde uz sedela skupina skretu, kteri
po zjisteni, ze jsme vsichni Umbarsti korzari, tudiz spojenci, odlozili
zklamane noze a zacli snidat neco z obsahu svych vaku. Po snidani, ktere se
celou dobu snazil asistovat Hawky, skrety zaujali skautici v dalsim vagonu.
Jeden ze skretu, sam dlouholety skaut, zacal pres sklo ukazovat, co vsechno
sebou mame, skautici delali totez a zacal souboj o to, co ten druhy nema. Z
batohu se vynorovaly lzice, zubni pasty a kartacky, sekyry, cibule apod.
Moralnim vitezem se stal skretoskaut, kdyz na skautiky vytahl svou skautskou
prukazku.
Po vystoupeni z vlaku ve Vranem si nikdo nebyl moc jist, kam se vlastne ma
jit, ale nakonec se vsichni vydali spravnym smerem. Nase banda jeste cestou
prepadla male potraviny u cesty, k cemuz se pridalo i par dalsich bojovniku,
napriklad Jixipen s Farflamem, kteri prijeli stejnym vlakem. Pote jsme
stoupali dal do kopce a po cervene dal za Vrane. Mezi poli uz se nejak
ztratila duvera ve spravnou cestu a ze najdeme telefonni budku, u ktere se
ma zahnout, ale pokracovali jsme tvrdohlave dal. Nastesti se nase cesta
ukazala spravna a v male visce se nachazela telefonni budka i ulice Zvolska
a brzy byl slyset zvuk triskani drevenych mecu.
Cele lezeni bylo umisteno na pozemku chaty, po prichodu cast skupiny
nejdrive postavila stany, pricemz nam jeden z organizatoru necekane rychle
schvalil zbrane, vcelku bez problemu jsme se nahlasili a zaplatili
organizacni poplatek 20,- Kc na hlavu. U organizatoru my bylo taky sdeleno,
ze je zde dalsi skupina Umbarskych o peti clenech. Poznali jsme je velmi
snadno, jejich kostymy byly velmi vyrazne, fialove, ladene do arabskeho
stylu a dosti povedene. Pujcil jsem si od nich fialovou zaclonku, ktera mi
pak celou dobu slouzila jako satek. Po zabydleni na miste se vetsina nasi
skupiny prevlecena do kostymu vydala ven z lezeni pro vhodnou zerd na nasi
nadhernou vlajku. Vlajka byla jako u spravnych korzaru, velka, cerna s
lebkou a zkrizenymi hnaty, prinesla ji Lenka z koleje, kde ji obvykle visi
nad posteli. Kdyz byla nalezena vhodna zerd, jeste se cast nasi skupiny
chvili sermovala a pak uz jsme se vratili do lezeni za zbytkem skupiny a
Magem a Ondrou, kteri prijeli, zrovna kdyz jsme odchazeli.
Dorazili dalsi bojovnici z pozdejsiho vlaku a hra stale nezacinala, takze
jsme se bavili s ostatnimi korzary, Hawk dostal na sebe fialovy nakrcnik,
aby bylo videt, ze je to korzarsky pes, ale protoze pes neni spravne zvire
pro korzary, byl Hawk pasovan na zraloka. Bylo zde take nekolik uvah na
tema, kdyz zvolime Hawka za naseho kapitana, nikdo se ho neodvazi mecem
dotknout, navic muzeme jeho rozkazy interpretovat jakkoliv.
Konecne se k poledni zaclo neco dit. Organizatori zacli vyhanet vsechny na
louku, kde se vykladali pravidla a zodpovidaly dotazy k nim. Cele to bylo
ponekud dlouhe a unavne, dost me ale potesilo, ze stit je pouzitelny na
odrazeni blesku (sisek). Predstavily se take pojmenovane postavy, nacelnici
jednotlivych stran a strany vubec. Na bile strane byly elfove, gondorane,
rohane, meddedovci a 6 trpasliku. Na strane cerne skreti, haradsti a
korzari. Neutralni zustaval Saruman. Na cerne strane bylo vyrazne mi
bojovniku, proto se ke skretum pridala cast meddedovcu, ale protoze to
nestacilo, kazdemu skretovi se pridal jeden zivot k jeho zakladnim trem.
Vysvetlovani pravidel trvalo vcelku dlouho, takze odchod na veze kazdy dost
uvital. Alespon jsem videli vsechny protivniky, Roman poznamenal, ze oni
maji sice velke stity, ale my zato mame velkou vlajku.
Kolem pul druhe konecne skoncil vyklad pravidel a zacal odchod na veze.
Organizatori nas postupne provedli celym hernim uzemim, protoze vez
Umbarskych a Haradskych lezela na miste nejvzdalenejsim od lezeni, takze
jsme od zacatku vedeli umisteni vetsiny vezi. Organizator vzdy zanechal na
miste veze panovnikovi provazek na jeji ohraniceni a pokyn, at udela vchod
vic jak 2 metry siroky. Kdyz nase 17nacti hlave vojsko postavilo svou vez,
zbyval uz pouze cas na precteni nove vysleho Voice of Umbar (novinky a
zpravy z cele Stredozeme) a pak uz ve 14:00 zacla cela hra.
Jako spravni prislusnici cerne strany jsme meli na zacatku velky problem,
kdo vlastne zustane hlidat vez. Protoze by nas slo na nepritele malo,
zustali na vezi nakonec pouze ... s Martinou a zbytek vyrazil smer bile
uzemi. Cestou jsme patrali po prstenech moci, ktere byly roztrouseny po
hernim uzemi, takze jsem vytvorili sirokou rojnici a hledali a hledali .....
Z niceho nic koukam, vsichni se zacli schovavat za stromy. Tak se nase
kridlo schovalo taky a snazili jsme se zjistit, kde je to, pred cim se
schovavame. Nikde nebyl nikdo videt, za nejakou dobu se kus pred nami
objevili tri gondorane, vylezli na posed, ale pak zase odesli. Nas kapitan
zacal nasim smerem vydavat zurive signaly, ktere se nam nepovedlo
identifikovat, ja bych je interpretoval jako: "Stado hrochu na levoboku!"
No to tedy nebylo ono. Za nejakou dobu jsme pokracovali plizenim vpred.
Konecne jsme zjistili, co je pred nami. Byla to Gondorska vez, ovsem jeji
silna posadka nam nedavala sanci na utok, bylo jich vice nez nas. Zved
donesl zpravu, ze zbytek gondorskeho vojska bojuje se skrety asi 300 metru
po prave ruce, takze jsme se rychle vydali tam. Sotva nas gondorane uvideli,
zacli zdrhat a utek se jim podaril, protoze nas videli na velkou dalku.
Spolecne se skrety jsme vyrazili k gondorske vezi - Minas Tirih.
Zde doslo k prvnimu incidentu s oblehanim. Kdyz nas organizator opustel,
rekl nam zcela jasne, ze Minas Tirih je dobytelna bez grondu, ale nejak to
zapomel rict gondoranum. Taky gondorane ohradili provazkem svou vez tak, ze
sice vchod byl siroky vice jak dva metry, ale postupne se zuzoval, takze v
jednom miste nemel vic jak metr. Tak se velitele a nekteri aktivni hraci
zacli hadat. Nakonec se vse vyresilo a boj pokracoval. Gondorskym prisel na
pomoc oddil rohanu, cimz jejich pocet prevysil cerne vojsko, ktere se
obracelo na utek, ale po nekolika krocich nekdo zarval stat a cerne vojsko
se zastavilo, obratilo zpet a zahnalo gondorske zpatky do veze. Rohansti se
stahli k vezi, jednim bokem se opreli o ni, druhym o maly hustnik.
(tento moment je hodny zapamatovani, protoze obrat z uteku k uderu se jen tak
nevidi, podle vsech zkusenosti mel utek skoncit hanebnym pobitim tech, kteri
nestacili utect) Cerne vojsko zacalo zle dotirat na rohany i gondory, dokonce
rohansky oddil z vetsi casti obklicilo, ale nakonec se vse zase nejak
rozhadalo. Nas Umbarsky oddil dostal zpravu, ze nase vez je v ohrozeni, takze
jsme se vydali nazpet. Cestou se jeste par nasich oddelilo, protoze zahledli
po prave strane par elfiku. Zbytek dorazil k troskam nasi veze.
Od veze prave prchali trpaslici, prvni z nas je jeste pripravili o par
zivotu, ale vez samotnou to uz nezachranilo. Jeji dva obranci se promenili v
mrtvoly, jak sami rekli, bylo to velmi rychle, nemeli nejmensi sanci. Byl
vyslan posel k organizatorum aby zjistil, zda se nemusi cekat 15 minut, nez
mohou majitele vez rozborit, protoze na vetsine akci je toto pravdlo
zavedeno. Mezitim se zjistovaly ztraty a pocty zivotu jednotlivych
korzaru.
Vetsina z nas byla ziva, par melo i vsechny zivoty. Za nejakou dobu se
objevil posel a oznamil, ze vez se muze po panacti minutach znovu postavit.
Vez jsme sice postavili, ale vsechno se presunulo na vez haradskych, taktez
predtim zborenou, protoze ubranit jednu vez je snazsi a pro nase pocty
splnitelnejsi.
Po doplneni zivotu vyrazilo vojsko k Minas Tirih. Haradsti sebou vlekli
sveho Mumaka (drevenou kozu), na ktereho celou dobu pilne nadavali. Pred
gondorskou vezi opet zapocal boj. Na strane gondoru se silne angazoval
carodej Radclif (ci jak se jmenoval), boj jinak pomalu vyhravali gondorsti a
vse vypadalo na to, ze nasi armadu zazenou, protoze se blizila posila
rohanu, ale saman haradskych zakouzlil velmi silne kouzlo zpusobujici
rozprchnuti armady. Cela gondorska armada se zacla hrnout do sve veze a
Radclif zakouzlil na oplatku stejne kouzlo proti nam. Chystal jsem se take
rozprchnout, kdyz tu haradsky saman prohlasil ze to neni mozne, protoze
Radclif mel uteci taky. Boj ustal, zaclo se opet diskutovat o pravidlech. Po
dlouhe a nudne diskusi, kdy se zjistilo ze zde opet doslo k chybam (radclif
mel prchat, gondorsti meli prchat vsemi smery a ne do sve veze) doslo k
dohode - vsichni se vrati na sve veze a potom zacne znovu boj.
Abych rekl pravdu, tohle reseni me vubec nepotesilo, takze jsem se s Verou
a Martinou v puli cesty oddelil a natahl se u cesty v lese s tim, ze tady na
ne pockame az pujdou nazpet. V lese se dobre odpocivalo, konecne jsem si
vytahl nausnici z nosu a mohl se poradne vysmrkat :-). Kdyz kolem nas proslo
vojsko zpet, ani jsme nemeli naladu v bitve pokracovat, protoze nam prisla
dost nevydarena, takze jsme dal odpocivali. Za nejakou dobu zacli chodit
nazpet zraneni, kteri sirili rozporuplne zpravy, jeden tvrdil ze prohravame,
druhy ze je zatlacujem, proste vyber si co chces. Protoze lezeni v lese me
uz zacalo nudit, vydal jsem se opet do boje s Verinym lukem. Vera s Martinou
se uz nechtely do bitvy zapojit, takze jsem je nechal na miste s tim, ze
pujdou na haradskou vez.
Kolem Minas Tirih se opet bojovalo. Gondori byli jako obvykle zalezli
uvnitr ci tesne pred ni, okolo bojovali jejich spojenci s cernymy bojovniky.
Chvili jsem pobihal okolo a parkrat i vystrelil, ale predevsim jsem jim
hrozil lukem, coz vetsinou i zabiralo. Nakonec se objevila Vera i s
Martinou, ktere privedli haradsti prichazejici ze sve veze. Kdyz se mi
podarilo vysypat sipy z toulce, zakoncil jsem svou karieru lukostrelce,
predal opet luk Vere a sam se napasoval do sveho stitu.
Za nejakou dobu zacal pobihat okolo Medded ve sve zvireci podobe, kdy byl
nezasazitelny obycejnou zbrani, coz bylo velmi zle, protoze nikdo kouzelnou
zbran nemel. Jedinou sanci byli 2 nazgulove se svymi blesky, ale ti jeste
museli drzet na uzde Radclifa a presilu nepratel. Medded velmi zle narusil
formaci skretu, delal si vlastne cokoliv co chtel. Po jeho utoku
podporovanem vypadem bilych zbyl na miste jen maly oddil cernych,
nepresahujici 15 bojovniku a dva nazguly, proti nim stala vice nez
trojnasobna presila. Boj byl ale veden ze strany bilych velice opatrne, bali
se priblizit k nazgulum a bali se i jednotlivych skretu, pokud jich nebylo
alespon pet na jednoho. Pokud na me sli dva ze predu a jeden se me snazil
obehnout, nebylo nic snazsiho nez zacit postupovat kupredu, nacez ti dva
zacli ustupovat, takze potom jsem se rychle obratil zpet a zautocil na toho
co se me snazil obejit, coz koncilo jeho uprkem, takze ti dva vpredu radsi
taky ustoupili. Neprijemna bylo, pokud se clovek ocitl pred jejich vetsi
skupinou, protoze potom uz zbyvalo jen ustoupit pod ochranna kridla
nazgulova, ke kteremu se vetsinou odmitali priblizit. Cely tenhle dlouhy
ustupovy boj skoncil tim, ze skreti velitel v souboji zabil vladce
gondorskych - Denethora a tudiz modre vojsko muselo zpet do sve veze.
Zbytek vojska se pridal ke gondorskym, na miste zustal pouze Radclif
promeneny v strom.
Sedl jsme si k nemu a chvili jsme jen tak kecali, i kdyz tedy Radclif
nebyl zrovna moc sdilny. Casem k nam pribehl Vlada Chvatil - nazgul a sebral
radclifovi jeden zivot, protoze se nedrzel stromu. Radclif se proto sebral a
odkracel zpet do bitvy. Kolem proslo vojsko bilych a zaclo se pod svahem
rubat se skrety. Za nejakou dobu jsem se rozhodl vydat zpet na nasi vez,
kolem prave prochazel Dain - kral trpasliku, jehoz osamely korzar zaujal,
takze se prisel zeptat, zda jsem jeste zivy. Prohrabl jsem svuj vacek, krome
trofeji a znehodnocenych zivotu jsem nasel dva vlastni, tak jsem prohlasil
ze mam dva zivoty. Zacli jsme spolu bojovat, byl vyrazne lepsi, takze me
rychle pripravil o ty dva zivoty, ja jsem mu sebral jeden. Kdyz jsem
odchazel, byl prekvapen ze mirim k haradske vezi, takze jsem mu trochu proti
pravidlum poskytl informaci, ze haradska i umbarska vez davno znovu stoji,
protoze se mohou za 15 minut opet postavit, coz ho tedy dost prekvapilo.
Cestou kolem Minas Tirith jsem zahledl zname postavy - prijeli Brnensti
goblini. Podle toho co jsem z te dalky zahledl, se velmi dobre bavili,
protoze bylo videt pouze je, kolem zadny gondoran, obcas nekolik goblinu s
krikem zmizelo z meho dohledu, ale pak se zase vratili, odhaduji ze zahaneli
pryc nejake elfiky ;). Pokracoval jsem dale k haradske vezi, potkal jsem
vojsko haradskych a umbarskych, ktere prave vyrazelo nekam do utoku, takze
mi bylo lito, ze nemohu jit s nima.
Na haradske vezi byl klid, lecilo se tu par zranenych. Na vezi jsme byli
zrovna ctyri, kdyz prisel z mordoru, jeden bojovnik a jedna bojovnice
haradskych. Bojovnik pozadal o pravidla, potom si je precetl, nacez sebral z
veze zivoty, prerizl snuru, prohlasil ze tato vez je dobyta a zacal zdrhat.
Jeden z bojovniku ho zacal pronasledovat, zbytek nevedel o cem je rec. Za
nejakou dobu se vratil s tim, ze ho dostihl a zabil, a ze mu ten utikajici
rekl, ze byl pod vlivem sarumanova kouzla a mel za ukol znicit nasi vez.
Zacli jsme o situaci diskutovat, sice neodporovala pravidlum, ale nebyla ani
moc logicka. Sice nikdo primo fyzicky ve vezi nebyl, ale minimalne jedna
osoba se tam lecila, nesedela v ni pouze proto, ze v ni nebylo zadne
vhodne misto na sedeni. No proste vcelku hloupost. Po 15 minutach jsme znovu
vez postavili a vyrazili do boje vsichni, protoze lecit se uz v ni nedalo a
nikdo nemel naladu tam hlidat. Cestou jsme potkali bojoniky, kteri se
vraceli na vez pro sve veci, protoze denni cast hry byla ukoncena a cekala
nas bitva na louce. Od nich jsme se dozvedeli o dobyti Minas Tirih a utoku
na Edoras.
Cestu zpet si nase skupinka vracejicich zkratila pres kopec, i kdyz tedy
rozhodne ne o moc, mel trochu jiny tvar, nez se nam zdalo :). Na louce se jiz
sikovala vojska a dle meho nazoru uz nebylo bilych o moc vic nez cernych, bud
jim uz cast vojska ujela, nebo behem hry prijely cernym posily, jako treba uz
zminovani brnensti goblini. Rozhodne bile vojsko bylo rychle zadupano do
zeme, ja jsem si z tehle bitvy odnesl bodnuti do krku, nastesti ne moc silne,
ale rozhodne mou lasku k dlouhym mecum neposililo. Bile vojsko samozrejme
zadalo odvetu, nacoz cerni s radosti pristoupili a odveta opet skoncila
vitezstvim cernych. Cerni tak dlouho postupovali a a uzavirali bile do kruhu,
az jsem v jeden okamzik bojoval se skretem, protoze jsme prave uzavreli bile
do obkliceni a ja si toho nevsiml, povazoval jsem tudiz skreta za nejakeho
meddedovce ci neco takoveho. nekteri bojovnici sice meli chut jeste na dalsi
bitku, ale protoze se uz seserilo a cast lidi uz odchazela, byl prvni denni
boj prohlasen za skonceny, takze se vsichni odebrali na taboriste.
Z nasi skupiny se polovina chystala odjet zpet domu vlakem, ale pak se nam
povedl zajistit odvoz autem az do Prahy, coz bylo o to prijemnejsi, ze zaclo
prset. Takze jsme se jeste trochu najedli, popovidali, popili trochu
medoviny - byla moc dobra a bylo ji moc malo, jako obvykle, a pote uz za
husteho deste vyrazil nas zelezny or znacky LADA smer Praha. Timto velmi
dekuji magovi s Ondrou, kteri nas vyhodili 100m od Vercina baraku a usetrili
spoustu prazanu pohledu na dve podivna individua navlecene v podivnych
hadrech a ovesene drevenymi zbranemi, protoze se mi vubec nechtelo prevlikat.
Zaverecne shrnuti:
- bitvu jako celek bych oznacil za prumernou
- spousta malych capartu, ktere bych se na Lukov neodvazil pustit, jejich
styl boje neni pro bitvu prinosny, prilis se boji a snazi se nekoho
zasahnout nejlepe zezadu ala vlnity plech
- dlouhy vyklad pravidel na zacatku
- zmatek ve vykladu pravidel, pravidla by se mela aktualizovat
- zmatek v ucincich kouzel!
- pojmenovane postavy by mely jit v kostymech prikladem, jinak atmosfera
breci v koute, navic by mely byt mnohem vyraznejsi, mit nejake vyrazne
oznaceni, nejakou barevnou serpu ci neco takoveho
- nevidel jsem za celou hru jedineho volneho organizatora
- na co byl organizacni polatek 20 Kc, chtel bych videt rozpis nakladu
- zadne ukoly, zadne boje o posily, zadna myslenka :(
- lide zastavajici pojmenovane postavy s pravomocemi organizatoru by
mely dobre znat pravidla a byt schopni se rychle mezi sebou domluvit,
dlouhe dohadovaci prostoje hru rozhodne nezlepsuji
- zlepsit odliseni stran, barva kostymu prilis omezuje, nejlepsi se mi
zdaji celenky
PS: Pokud jste na PP byli a neznate me, mozna si me budete pamatovat -
Umbarsky korzar, hneda vesta, pod ni kosile s cerno-bile pruhovanymi
rukavy, bile kalhoty pod kolena s koralky, savle a kulaty stit, fialovy
satek na hlave, bryle, nausnice a krouzek v nosu :-) No myslim ze kdo tam
byl, ten by me mohl podle tohoto popisu poznat.
sLOn
svazali lanama mohlo se jet
kun pletl nohama pitomej svet
|
