Vazeni a mili,
ac odtrzen od materskeho prsu Internetu, prec jsem se dostal k pocitaci,
abyh se s vami podelil o zazitky z letosniho Lukova.
Jak je zrejme jiz ze subjektu, opet jsem se nesmiril s roli prosteho vojaka
a uzurpoval jsem hodnost rytire, a to jen proto, ze vyssi hodnost mi nejak
unikla. Asi jsem mel vstat driv nez v deset. Pod sve veleni jsem dostal
priblizne deset, v pozdejsich fazich hry az patnact lidi a jmuli jsme se
bojovat s protivnikem. V sobotu se odehravaly klasicke boje okolo hradu,
prevazeni zasob, hledani pokladu a podobne. Nejdrive jsme vojaky princu
pomerne drtili, i kdyz jen proto, ze nas kralovna o boje vyilala vzdy
priblizne dvojnasobny pocet, po domluve se ale situace zmenila. Prvni takovou
akci byla bitva u obetiste, jedna z nejhezcih, kterou jsem na drevarnach
zazil. K dispozici jsme meli tri skupinky, protivnik taktez. Predpokladal
jsem, ze pujdou jako obvykle po ceste, a nastrazili jsme lecku - dve skupinky
viitelne, jedna skryta v zadech. Mel jsem le proti sobe velitele, ktery
byl take odkojen Wothanburgem. Dve skupinky poslal po ceste a treti jeste
skryteji nez my. Takze nase kleste sevrel o svych klesti. Naaadhera. Jedinou
moznosti, jak jej porazit, blo vyuzit pomerne znacne vzdalenosti mezi jeho
silami a znicit skupiny postupne. To me le napadlo az pote, co jsme bli
porazeni. Timto vzavam hold vetsine sich vojaku, kteri hrdinne bojovali i ve
zdanlive bezdadejne situaci.
Dobyvani Kralek bylo take velmi zertovne. Mit o pet lidi vice, dostali jsme
je. A o chlup lepe informovane organizatory. Timto zdravim Faerii a Slona.
Nesrovnalost v oziovani nas ponekud dozrala, a tak sme avrhli Damienovi,
jehoy veleni by se sna nedalo nic vytknoout, ze si to dobyvani zkusime jeste
jednou. Souhlasil. Natesene jsme se chystali do bitvy. Na ceste se objevil
Damien. Pry mu vojaci zborili barikadu v soutese. Dobra :-). At tam tedz
postavi stitovou hradbu. Odesel. Ya chvili se objevil znovu. Ze pry mu ojaci
utekli do tabora. To nas dorazilo. Se zarvanim UTOK! se dala do pohybu lavina
asi ctyriceti lidi, ktera smetla obranu protivika a pobila vse, co se hybalo.
Prizam se, ze potejsem se z veleni stahl, hvili sem sermoval zelezem a
nakonec jsem se odebral do hospody. Mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa.
DEN DRUHY
Dobyvani hradu trvalo asi dve hodiny, od 10 do 12. Snad popre jsem zazil, ze
se nas protinici ocividne bali. Ridil jsem obranu u mostni veze, nevim tedy,
jaka byla situace na prvnim nadvori, ale u nas to vypadalo nasledovne:
Ve vezi bylo natlaceno mnoho lidi. My jsme stali za barikadou. Prisel princ
Vratislav a vystval sve lidi do utoku. Na yacatku byly ztraty opradu
vyovnane: prvni utok 7 mrtvych, my tri ruce. A tak to lo dal. Pote, co
rozebrali barikadu, se bilance trochu vyrovnala, ale stale to byla jatka.
Jednou dokonce porazili a na nadvori, nevim jak, protoze jsem byl zrovna
mrtvym ale bl o pokus odouzeny k ryhlkemu zaniku. Na konci se to uz zvrhlo
natolik, ze jsme jim ustupovali, aby na nas zautocili, a kdyz ni to
nestacilo, povzbuzovali jsme je k utoku. Presto jsme ale hrad ubranili a
kralovna si pravoplatne uhovala svuj trun.
SHRNUTI
Bylo to pekne, ale dovolim sinekolik poznamek:
- drahy Slone, bud te lasky a nemen uz pravidla v prubehu bitvy, a pokud je
to nutne, jako v pripade poprav lapku, tak o tom alespon informuj VSECHNY
ostatni organizatory a osoby, ktere maji se zmenou co do cineni.
- bylo velmi mnoho velmi brutalnich bojovniku a bojovnic. Domnivam se, ze
vzhledm k tomu, ze prostredi hradu je samo o sobe nebezpecne, by bylo zahono
vybirat spise zkusenejsi bojujici a ne tolik deti, ktere byly na sve prni
bitve.
Omezeni pocu ucastniku neni nutne, ale chtelo by to, aby i pri dobyvani
hradu bylo mozne branit vice mist, questy potom udelat i soubezne.
Jinak - bylo to hezke, tesim se priste.
Melkel Durruth
Srdce bez vasne
si vzdy dovede stvorit lepsi svet.
Ping Sin
|
