Ahoj.
Takoveho cloveka, jako jsem ja, neni radno poslouchat; vubec uz ne, pokud jde
o tenhle board. Presto vsak, castecne proto, abych sam sobe pomohl, i kdyz
spise ne proto, napisu sem neco.
Tohle ale skoncilo pred 1/2 rokem, kdy jsem se s ni rozesel. Pro ni to
muselo
byt hrozne, po takove dobe, z niceho nic, ale asi ji pomohla myslenka, ze
jsem ji byl neverny. Coz nebyla pravda, ale vono je asi prijemnejsi se s tim
druhym rozejit s myslenkou "je to v*l". Snad ji to pomohlo.
Ano, pro ni to muselo byt hrozne, nebylo by vsak pro ni jeste horsi, kdybyste
pokracovali ve spolecnem zivote?
Ted bych rad, abyste mi napsali, ze jsem kun, nebo ze alespon malou nadeji
mam.
No tedy nevi, ale podle me i kun ma nadeji. Kazdy ma nadeji, pokud ne, tak ja
jsem prvni mezi temi beznadejne ztracenymi.
2] S tou holkou jsem zil, i kdyz (z dnesniho pohledu) jenom asi 1. kvuli
sexu
2. kvuli tomu, ze okolnostma bylo vzdycky vyhodnejsi nebo spis nutnosti byt
spolu.
Je to spravny?
Unavujou me uvahy o tom, co je spravne a co neni. Moralisti a sebeznalci
tvrdi, ze nevera je neco odporneho a oni by rozhodne nikdy. Ale proc citi
odpor k lidem, kteri jsou jini nez oni? Nevera boli, zivot cely boli. Zivot v
radosti je ztraceny, ne prozity. Bez bolesti radost by nebyla nicim.
Zit podle toho, co jini povazuji za spravne, je hloupe.
3] Co je divnyho na tom, ze se s partnerkama po urcity dobe moc neshodnu?
Muzu porovnavat jen 2 vztahy, vim, je to malo, a nevim, jestli to bylo mnou
nebo ne....
Existuje nekdo, kdo se s partnerkou vzdy na vsem shodne? Rad bych o nem
slysel.
4] Kdyz jsem byl s tou holkou, se kterou jsem 4 roky zil, a vlastne i potom
se to stavalo, kdyz jsem byl nejakou chvili s jinou, dobrou, kamaradkou,
vubec
jsem nemyslel na tu svou, byl jsem vlastne zamilovanej do ty, se kterou jsem
zrovna mluvil. Kdyz jsem ale potom prijel za tou svou, zase jsem ji miloval
jako predtim. Jak to je mozny?
Proc by to nebylo mozne? Nevidim na tom nic, co bych povazoval za nenormalni.
Ackoli nekomu se muze zdat, ze nenormalni jsem ja cely, a bude mit pravdu.
Bude mit svou pravdu, jsem nenormalni, protoze jiny.
A jak to, ze se to ted zase opakovalo? Bude to takhle furt? Asi jo, musim ze
sebou neco delat...
Jestli to bude nebo nebude furt, to nikdo nevi. Nevis to ani ty, ani makepeace
nevi, jestli nekdy bude neverna, jenom si namlouva, asi tomu dokonce i
uverila, ze nebude. Chce se mi verit, ze nebude tak hloupa, aby mi tohle
smazala.
Jestli se ti nelibi, ze by to tak melo byt furt, pak je asi pravda, ze bys mel
neco delat. Premyslet. Pozorovat. Neptat se. Ostatni ti nepomohou, nekteri
proto, ze nemuzou, jini proto, ze nechteji. Kdyz ti pomohou, tak ne v
okamziku, kdy budes tu pomoc hledat. I kdyz, kdo vi, co se stane, nejsme
vestirna.
Preju vsem stastny den, zenam zvlaste, protoze tenhle den jim byl zasvecen.
dema.
(saman, needs help himself)
|
