Nazdar,
tak ja taky prihodim historku, kdyz uz se roztrh pytel ;)
Byli jsme se sborem ve westernovem mestecku, a tam jsem kohosi potkal. Byl
to zazitek, ktery se mi stal zatim priblizne trikrat za zivot. Ta holka me
proste celym svym chovanim nutila smat se, zpivat, tancovat a mit rad zivot.
Samozrejme jsem se do ni tez zamiloval a posleze ji to i sdelil (vse v
rozmezi dvou dnu). Rekla, ze ne a ja to tenkrat prilis nebral (asi hodinu) a
pak jsem se s tim smiril. Rozesli jsme se jako kamaradi, dala mi na pamatku
ctyrlistek ;).
Pak jsem dojel domu a doslo mi to trochu jinak. Od te chvile do ted se fakt
divam na svet trochu jinak (mam otevrene oci, abych tak rekl). Chtel jsem ji
to sdelit, aby z toho mela taky radost (v te dobe jiz jsem se fakt "smiril" s
tim, ze me nebere). Zavolal jsem ji, a byla to prvni prilezitost meho zivota,
kdy me nekdo nenechal domluvit. Zacal jsem (slova uz si nepamatuju) a po
chvilce me prerusila a rekla neco ve stylu (zas nevim slova) "nevim o co se
snazis, ale je mi te lito" a od te doby se se mnou nebavi ;))) no neni to
bezva?
http://www.inf.upol.cz/~zezulaj
|
