To je pravda, ale rekla bych, ze zamilovanost je vlastne soucasti
lasky, nebot je jejim zacatkem a hlavne jiskrou a korenim :) Nebo ne?
Ne. Muze byt, muzeme rict, ze by i mela byt, ale neni.
Btw podle pana Koukolika (psycholog? psychiatr? nevim,
ale byl s nim nedavno rozhovor v Tydnu) splnuje vsechny
atributy psychozy. Prijde mi to jako vystizne, pokud si
nebudeme automaticky domyslet, ze to ma znamenat neco
spatneho :)
Tedy... to plati jen o te jiskre... prirovnani ke "koreni"
ve me budi dojem neceho trvalejsiho... to zamilovanost
urcite neni. Narozdil od lasky, ze.
zamilovat poradne a na hoooodne dlouho a vsechno to je porad laska, i kdyz
je to zamilovanost, protoze to proste jedno bez druheho nejde.. :) Nebo se
mylim?
Zamilovanost vzdycky jednou prejde. A bylo by dobre, kdyby
po ni jeste neco zbylo. Cim min zamilovanosti, tim klidnejsi
vztah. Se vsim horsim i lepsim, co s tim souvisi. Rozhodne
bych si nedovolil kategoricky rozhodovat, co je spravne,
kazdemu, co jeho jest. Ale mozna to je tim, ze zrovna nejsem
zamilovany :)
Pavel
|
