Ahoj,
no, jako zenska ti potvrdim, ze mas pravdu.;) Alenevim, jestli se mi to podari
vysvetlit (a ze to delam taky).
Proc to tak delate? Proc nic nereknete? A proc narikate, kdyz uz nelze nic
zmenit?
Mozna proto, ze v momentalni chvili mame jinou prioritu, treba dojit k
dohode rychle a "bezbolestne" nebo nemame chut partnera presvedcovat, obavame
se hadky, apod. Nebo si proste jen neuvedomime vsechny dusledky. Pak se nam
to rozlezi. Navic mi pripada, ze zensky maji vetsi sklony premejslet o tom co
(ne)udelaly nez chlapi. Ti proste do neceho skoci a uz to nepitvaji.
No a mozna, ze nektere damy (to uz asi nemluvim za sebe) se citi dotceny tim,
ze se chlap zepta jen "zbezne", ale nechteji primo oponovat, takze se tvari
neurcite a maji pocit, ze ho tak primejou k nejakymu vyzvidani. Ale to uz je
jenom domnenka.
Tygrik
Oryx
Nemuzu si vzpomenout, ze na tebe mam zapomenout
<Memento>
|
