Hoi Zaeme!
Prinasim strucne par postrehu ze Svycarska. Neni to nijak systematizovane ani
uplne, proste snuska informaci, ktere dohromady nedavaji smysl :)
Svycarsko je mala zeme uprostred Evropy. Evropske zeme si asi dokazeme tak
nejak predstavit, alespon v rozumne mire obecnosti, takze se slusi napsat, v
cem je Svycarsko specificke.
Vsimneme si postupne nekolika oblasti.
- strnula politicka scena s vyraznym prvkem prime demokracie, ve ktere se o
to dlouhodobeji planuje, oc se mene meni, co se vylozene menit nemusi
- ctyri narodni jazyky; jednim z nich mluvi priblizne pul procenta obyvatel,
coz je mene nez turecky ci srbsky; charakteristicky nemecky dialekt
- nevysvetlitelne bohatstvi a soucasne nevysvetlitelna drahota, to vse v
systemu propletenych oligopolnich retezcu a vyrazne sily svazu (odboru a
svazu zamestnavatelu)
Samozrejme rad take zodpovim konkretni otazky. Pro hezky popis soucasneho
Svycarska doporucuji knihu anglickeho historika Jonathana Steinberga: Why
Switzerland?
Zacneme tedy politikou. Snad se mi podari popsat vsechny zasadni typicke rysy
svycarskeho politickeho systemu.
Mala a efektivni vlada. Vlada ma sedm clenu, kazdy odpovida za jedno
ministerstvo. Predseda vlady teoreticky neexistuje. Jeden z clenu vlady je
soucasne prezident Svycarska. (Testova otazka: Jak se jmenuje soucasny
prezident Svycarska?)
Federalismus a vyrazna decentralizace. "Co muze udelat spolkova vlada, muze
udelat i kanton":) Kantony maji odpovednost za vsechno, co ustava nesveruje
spolku. Kazdy koanton pak sam rozhodne, jake pravomoci maji obce. Vetsinou
velke. Kanton napriklad stanovuje vsechny dane krome DPH a federalni dane z
prijmu (ta je malinka ve srovnani s kantonalni). Kazda obec stanovi
samostatne koeficient, jaky nasobek kantonalni dane z prijmu bude vybirat
(tedy pokud stanovi napr. 60%, clovek zaplati 160% kantonalni dane a z toho
cast pujde obci).
Vlada zalozena na kompromisu a konsensu, nikoli na tesnem prehlasovani
opozice. Tady je treba varovat. Od roku 2007 znovu existuje ve Svycarsku
opozice. Od roku 1959 do roku 2007 neexistovala. Vsechny strany mely
zastoupeni ve vlade (2-2-2-1). Mezi 1959 a 2003 bylo rozdeleni kresel mezi
strany konstantni.
Neodvolatelnost. Kdo ma funkci, bude znovuzvolen. Pokud nekdo ma funkci a
kandiduje na tutez znovu, tak se proste nedela, aby nebyl zvolen. Ani kdyz
pracuje spatne. Leda by pracoval opravdu ale opravdu velmi spatne.
Prave po parlamentnich volbach 2007 doslo k male revoluci. Popisu ponekud
podrobneji. Jeden clen vlady, Christoph Blocher, byl takovou cernou ovci
svycarske politiky. Prosazoval se konfrontacnim style politiky, hledani
konsensu mu moc neslo. Sam uspesny podnikatel, zsaszoval se take o zajmy
"normalnich lidi", tedy hlavne tech, co bydli "uf em Land" - na venkove.
(konflikt mezi mesty a venkovem je vsudypritomny, rolnici maji ohromnou
silu.) Predvolebni kampan byla zalozena na xenofobii. Jeho strana SVP vyhrala
volby, ovsem parlament, ktery voli cleny vlady - jednoho po druhem - Blochera
nezvolil. Misto nej zvolil do vlady jinou clenku teze strany.
Tim se nezmenilo rozlozeni clenu vlady mezi strany a podle vsech krome SVP
tim byla dodrzena Konkordanz neboli nepsana dohoda o hledani kompromisu.
Blocher presto po nekolika dnech oznamil, ze SVP odchazi z vlady do opozice.
Dva clenove vlady za SVP byli vylouceni z parlamentni frakce.
Od te doby se SVP tak nejak nemuze najit. Strana se rozstepila, nebot nekteri
clenove s Blocherem nesouhlasi, takze zalozili novou stranu. SVP vlozila
spoustu usili do tri (pomerne nesmyslnych) referend, ktera pak vsechna
prohrala. Takze jeste bude zajimave pozorovat, jak dlouho SVP opozicni role -
ve ktere ma velice vyrazne nizsi sanci cokoli ovlivnit - vydrzi.
Vyrazny prvek prime demokracie. Navrhni zmenu ustavy, nasbirej 100 tisic
podpisu, bude referendum. Kdyz vyhraje, zmeni se ustava. Proste. Podobne jde
podpisovou akci zabranit po prijeti nejakeho zakona tomu, aby vstoupil v
platnost. Podobna ustanoveni, kolik podpisu je treba na vyvolani referenda,
co se vzdycky rozhoduje v referendu, co se rozhoduje na obecnim shromazdeni
apod. ma kazdy kanton a kazda obec. Napriklad neni vubec mozne, aby mesto
dalo penize na stavbu tramvajove trati / fotbaloveho stadionu / cehokoli
vetsiho bez soulasu lidu v referendu.
Pomalost. V CR se bude menit zakon o pravidlech silnicniho provozu. Jeste se
ani moc nevi, co by tam melo byt, ale doufa se, ze od 1.1.2009 to bude
platit. Ve Svycarsku se uz vi, co se chce menit, a doufa se, ze kdyz vsechno
pujde po masle, bude to platit od 1.1.2011.
K navrhu zakona se vyjadruje kdekdo. Kantony, obce, zajimove svazy, odbory,
spolky vcelaru, proste kazdy ma institucionalne sve misto jiste.
"Tak se to proste dela." Spousta nepsanych pevnych pravidel, ktera kazdy
dodrzuje, aniz by musel.
Ach jo, uz je to moc dlouhe a jsem unaveny. Pokracovani priste... :)
dema.
demagogu,
kdybys mel trochu casu, zajimalo by me par informaci o Svycarsku. Budes to
po
te dobe jiste vedet. Pripada mi, ze je to zeme zamerne trochu izolovana,
zaroven jedna z nejkultivovanejsich.
Mnozstvi zprav v mediich o ni se asi rovna mnozstvi zprav o Japonsku. Obe
zeme by me zajimaly a skoro nic o nich nevim...
Co vedi Svycari o svete, o svem okoli nebo treba o CR? Zajimaji se o deni
kolem sebe? Jak tam vypadaji media?
Dekuju,
T.
|
