Onde
Dalsi
Seznam
Predchozi
Autor: demagog (saman) on 'Onde'
Cas: So 28.6.2008 21:59.57
Titulek: Re: Svycari

                                                                                 
Hoi Zaeme!
 
Prinasim strucne par postrehu ze Svycarska. Neni to nijak systematizovane ani 
uplne, proste snuska informaci, ktere dohromady nedavaji smysl :)
 
Svycarsko je mala zeme uprostred Evropy. Evropske zeme si asi dokazeme tak 
nejak predstavit, alespon v rozumne mire obecnosti, takze se slusi napsat, v 
cem je Svycarsko specificke.
 
Vsimneme si postupne nekolika oblasti.
 
- strnula politicka scena s vyraznym prvkem prime demokracie, ve ktere se o 
to dlouhodobeji planuje, oc se mene meni, co se vylozene menit nemusi
 
- ctyri narodni jazyky; jednim z nich mluvi priblizne pul procenta obyvatel, 
coz je mene nez turecky ci srbsky; charakteristicky nemecky dialekt
 
- nevysvetlitelne bohatstvi a soucasne nevysvetlitelna drahota, to vse v 
systemu propletenych oligopolnich retezcu a vyrazne sily svazu (odboru a 
svazu zamestnavatelu)
 
Samozrejme rad take zodpovim konkretni otazky. Pro hezky popis soucasneho 
Svycarska doporucuji knihu anglickeho historika Jonathana Steinberga: Why 
Switzerland?
 
Zacneme tedy politikou. Snad se mi podari popsat vsechny zasadni typicke rysy 
svycarskeho politickeho systemu.
 
Mala a efektivni vlada. Vlada ma sedm clenu, kazdy odpovida za jedno 
ministerstvo. Predseda vlady teoreticky neexistuje. Jeden z clenu vlady je 
soucasne prezident Svycarska. (Testova otazka: Jak se jmenuje soucasny 
prezident Svycarska?)
 
Federalismus a vyrazna decentralizace. "Co muze udelat spolkova vlada, muze 
udelat i kanton":) Kantony maji odpovednost za vsechno, co ustava nesveruje 
spolku. Kazdy koanton pak sam rozhodne, jake pravomoci maji obce. Vetsinou 
velke. Kanton napriklad stanovuje vsechny dane krome DPH a federalni dane z 
prijmu (ta je malinka ve srovnani s kantonalni). Kazda obec stanovi 
samostatne koeficient, jaky nasobek kantonalni dane z prijmu bude vybirat 
(tedy pokud stanovi napr. 60%, clovek zaplati 160% kantonalni dane a z toho 
cast pujde obci).
 
Vlada zalozena na kompromisu a konsensu, nikoli na tesnem prehlasovani 
opozice. Tady je treba varovat. Od roku 2007 znovu existuje ve Svycarsku 
opozice. Od roku 1959 do roku 2007 neexistovala. Vsechny strany mely 
zastoupeni ve vlade (2-2-2-1). Mezi 1959 a 2003 bylo rozdeleni kresel mezi 
strany konstantni.
 
Neodvolatelnost. Kdo ma funkci, bude znovuzvolen. Pokud nekdo ma funkci a 
kandiduje na tutez znovu, tak se proste nedela, aby nebyl zvolen. Ani kdyz 
pracuje spatne. Leda by pracoval opravdu ale opravdu velmi spatne.
 
Prave po parlamentnich volbach 2007 doslo k male revoluci. Popisu ponekud 
podrobneji. Jeden clen vlady, Christoph Blocher, byl takovou cernou ovci 
svycarske politiky. Prosazoval se konfrontacnim style politiky, hledani 
konsensu mu moc neslo. Sam uspesny podnikatel, zsaszoval se take o zajmy 
"normalnich lidi", tedy hlavne tech, co bydli "uf em Land" - na venkove. 
(konflikt mezi mesty a venkovem je vsudypritomny, rolnici maji ohromnou 
silu.) Predvolebni kampan byla zalozena na xenofobii. Jeho strana SVP vyhrala 
volby, ovsem parlament, ktery voli cleny vlady - jednoho po druhem - Blochera 
nezvolil. Misto nej zvolil do vlady jinou clenku teze strany.
 
Tim se nezmenilo rozlozeni clenu vlady mezi strany a podle vsech krome SVP 
tim byla dodrzena Konkordanz neboli nepsana dohoda o hledani kompromisu. 
Blocher presto po nekolika dnech oznamil, ze SVP odchazi z vlady do opozice. 
Dva clenove vlady za SVP byli vylouceni z parlamentni frakce.
 
Od te doby se SVP tak nejak nemuze najit. Strana se rozstepila, nebot nekteri 
clenove s Blocherem nesouhlasi, takze zalozili novou stranu. SVP vlozila 
spoustu usili do tri (pomerne nesmyslnych) referend, ktera pak vsechna 
prohrala. Takze jeste bude zajimave pozorovat, jak dlouho SVP opozicni role - 
ve ktere ma velice vyrazne nizsi sanci cokoli ovlivnit - vydrzi.
 
Vyrazny prvek prime demokracie. Navrhni zmenu ustavy, nasbirej 100 tisic 
podpisu, bude referendum. Kdyz vyhraje, zmeni se ustava. Proste. Podobne jde 
podpisovou akci zabranit po prijeti nejakeho zakona tomu, aby vstoupil v 
platnost. Podobna ustanoveni, kolik podpisu je treba na vyvolani referenda, 
co se vzdycky rozhoduje v referendu, co se rozhoduje na obecnim shromazdeni 
apod. ma kazdy kanton a kazda obec. Napriklad neni vubec mozne, aby mesto 
dalo penize na stavbu tramvajove trati / fotbaloveho stadionu / cehokoli 
vetsiho bez soulasu lidu v referendu.
 
Pomalost. V CR se bude menit zakon o pravidlech silnicniho provozu. Jeste se 
ani moc nevi, co by tam melo byt, ale doufa se, ze od 1.1.2009 to bude 
platit. Ve Svycarsku se uz vi, co se chce menit, a doufa se, ze kdyz vsechno 
pujde po masle, bude to platit od 1.1.2011.
 
K navrhu zakona se vyjadruje kdekdo. Kantony, obce, zajimove svazy, odbory, 
spolky vcelaru, proste kazdy ma institucionalne sve misto jiste.
 
"Tak se to proste dela." Spousta nepsanych pevnych pravidel, ktera kazdy 
dodrzuje, aniz by musel.
 
Ach jo, uz je to moc dlouhe a jsem unaveny. Pokracovani priste... :)
dema. 
 
 
> 
> demagogu,
> 
> kdybys mel trochu casu, zajimalo by me par informaci o Svycarsku. Budes to
> po 
> te dobe jiste vedet. Pripada mi, ze je to zeme zamerne trochu izolovana, 
> zaroven jedna z nejkultivovanejsich. 
> 
> Mnozstvi zprav v mediich o ni se asi rovna mnozstvi zprav o Japonsku. Obe 
> zeme by me zajimaly a skoro nic o nich nevim...
> 
> Co vedi Svycari o svete, o svem okoli nebo treba o CR? Zajimaji se o deni 
> kolem sebe? Jak tam vypadaji media?
> 
> Dekuju,
> 
> T.

Dalsi Seznam Predchozi


[ Domu | Prstik | O Piskovisti | Deticky | Nastenky | Koutky ]