Nevim, jestli je to tak vyjimecny ukaz, ale vetsina mych ucitelu
spadala do sorty, kterou Rray hezky popsal "Oni ti lidi, co nas uci/li,
vetsinou nejsou az zas tak mimo". Pravda, exotka, ktera nas ucila
rustinu posledni dva roky na gymplu, patrila na psychiatrii na oddeleni
s ostrahou, ale presto jsme vsichni odmaturovali nejen bez vetsich
problemu, ale drtiva vetsina i bez uceni (pristup jednoho z nas byl
doveden temer do dokonalosti - byli jsme prvni rocnik, ktery nemel
dvojotazek 25, ale 30, a ten nekdo se nenamahal si zneni onech peti
navic zjistit.. Hadejte, co si vytahl? No jiste, vytahla jsem si
cislo 26.. :) ) Nase cestinarka byla primo fantasticka. Povinny
literatury jsme sice meli haldu, ale krom F. L. Veka, kteryho jsem
proste prelouskat nedokazla, se vsechno cetlo moc dobre. Navic nas
od prvni hodiny prvniho rocniku pripravovala k maturite. O svataku
jsem nemela nejmensi nutnost se na cestinu aspon jednim okem kouknout.
Navic nebyla jen perfektni ucitelka, ale vubec bezva zenska. A kdyz
uz jsem se pustila do ucitelu maturitnich predmetu, tak zbyva jeste
matikarka (meli jsme ji i na fyziku). Meli jsme ji od druhaku (ta,
kterou jsme meli v prvaku, odesla pro neshody s reditelem ucit na
VSZ; i ona byla ucitelka par excellence) a ani matiku a fyziku jsem
se na maturu ucit nemusela. Jeste na jednoho matikare bych nerada
zapomnela, bylo to na zakladce v 6. tride. Pro nas byla nesporne
novinka, ze jsme za cely rok neotevreli ucebnici, zato nas dokazal
pro matiku neuveritelne nadchnout. A tak bych mohla pokracovat. Mozna
jsem jen mela stesti. Patrne ano, protoze kdyz ted vidim ucitelky
svych deti, tak me bere cert..
A vubec, tahle debata by snad patrila na Zamysleni, ne? :)
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~Salome~~~~~~~~~~~~~
.. vzdyt nekdy staci rict jen dal se snaz, ty na to mas..
|
