Vcera jsme byli na novem filmu Horem padem dvojice Hrebejk, Jarchovsky.
Nasleduje par mych dojmu a budu rad, kdyz i vy napisete, jak sem tam tento
film libil.
Co se musi rict jasne a hned je to, ze herecke vykony jsou dokonale (musim
vyzdvihnout pani Vasaryovou a pani Trisku!). Kdyz vas na tento kus nezlaka nic
jineho, tak by melo prave tohle. Asi vsichni herci a herkyne svoje postavy
zobrazuji kouzelnym a presvedcivym zpusobem.
Nachazi se tam spousta dobrych a par vynikajicich scen a napadu. Presto jde
o pribeh depresivni, ve kterem se vlastne vyskytuji vicemene postavy hloupe
a mnohem hloupejsi.
Kdyz predchozi filmy techto autoru zobrazovaly bezutesnou realitu, vzdy tu
byla aspon nejaka nadeje vychazejici ze srdci postav pribehu. Ta divaka
hrala, protoze vedel, ze to cele neskonci tak uplne spatne. Dnesni postavy
jsou odpuzujici, melke a casto ubohe. Presto maji svoje touhy. Ale nikdo z nas
nevime, jak to skonci.
Pred zacatkem stal pred oponou Jan Hrebejk a vyjadril nadeji, aby se nam film
libil a aby nam treba i neco dal. Obavam se, ze nevim, jestli se mi to libilo
a nevim, jestli mi to neco dalo. Pobavil jsem, to ano (Machacek s Duskem jsou
vynikajici!), ale horce. Opravdu horce.
T.
|
