IX.
I rekl Vsudybud: Pojdme jeste na hrad kralovny nasi Moudrosti, tam se snad
upamatujes. I uvedl mne na nejakou velikou sin, na niz mne nejprv svetlo
oblesklo neobycejne. Kralovna na nejvyssim miste pod majestatem sedela,
a okolo ni z obou stran stojici rady a sluzebnici jeji, komonstvo
k uzasnuti velebne. Vtom zacne se zvuk a hluk veliky, a spatrim vchazejiciho
v blesku jasnem, az vsichni temer zdeseni byli. A on predstoupiv oznamil, ze
jest od nejvyssiho Boha bohu tim pocten, aby nade vsecky, kteriz pred nim
byli i po nem budou, svobodneji svet prohledl. A jmenoval se nejslavnejsiho
pod nebem narodu izraelskeho kralem S~alomounem. I rekl S~alomoun: Ted se
usazuji, dokud bych nespatril, jaky je rozdil mezi moudrosti a blaznovstvim.
A po mnohem oznameno, ze se ti, kteriz tajne i zjevne nerady roztrusuji,
z obce celeho kralovstvi na vecnost vypovidaji, zejmena Obzerstvi, Lakota,
Lichva, Chlipnost etc., pod skutecnym na hrdle trestanim. Tento usudek kdyz
skrze zhotovene patenty publikovan, vsude plesajiciho lidu hluk povstal, a
kazdemu se - i mne ! - zlateho jiz ve svete veku nadeje delala.
X.
Ale po male chvili, kdyz nic lepe ve svete nebylo, mnozi pribihali, ze se
exekuce nevykonala, narikajice. Komisari sic nalezli nektere podezrele, ale
ti se sami k vypovedenym necitaji a take se jinac jmenuji.
Jeden jest podoben k Ozralstvi, ale slove Veselost, druhy podobny k
Lakomstvi, slove Hospodarstvi, treti podobny k Lichve, ale slove Ourok,
cvrty k Chlipnosti, ale rikaji mu Laska, paty ku Pyse, ale jmenuje se
Vaznosti, sesty k Ukrutenstvi, ale slove Prisnost, sedmy k Lenosti, ale ma
jmeno Dobromyslnost. Ja na S~alomouna a jeho kolegy pohledev, jednoho z nich
druhemu septati jsem slysel: Jmena jsou vypovedina, zradcove a zhoubcove,
jmena sobe zmenivse, volny pruchod maji.
Tu S~alomoun, dele se jiz drzeti nemoha, hlasem velikym volati zacal: Marnost
nad marnost, a vsecko marnost ! A povstav, i zastup jeho veskeren, ubira se
primo k trunu kralovny Moudrosti. A vztahna ruku, sejme z obliceje jejiho
zastreni, kterez ac se prve cosi draheho a skvouciho zdalo, nenaslo se vsak
byti nez pavucinou. A aj, tvar jeji se ukazala bleda, vsak oduta, cervenosti
neco sic na licich, vsak licene, ruce tolikez prasive a vsecko telo nemile,
i dychani jeji smrdute. Cehoz jsem se ja zdesil i vsichni pritomni, ze jsme
jako strnuli stali.
|
