Rozhovory s Janem Werichem
Tak sem se dostal ke sqele knizce - puvodne se mi moc do ni nechtelo, ale
nakonec sem se odhodlal a zacetl se a pak sem se nemohl odtrhnout. A ani sem
mi nechtelo ucit - tak to bylo sqele....
Jeste jednou Rozhovory s Janem Werichem - Jiri Janousek.
pripojuji jednu malou cast jako ukazku
Prvni ukazecka ...
Tenkrat ste v cizine tezko narazil na nekoho kdo umel cesky,
povidda Werich. "Leda my na toho Baska".
"Na jakeho baska?": podivil sem se.
"Jeli sme s Voskovcem z Francie do Biarritzu, uzkokolejnou
zeleznici, po ktery jezdi hlavne Baskove; oni tam zijou na
obou stranach francouzsko - spanelske hranice. Baskove jsou
cerni, maji velke frnaky, nosi barety a hrajou pelotu.
Jeli jsme tedy do Biarritzu a v kupe s nami sedel posledni
baskicky pasazer. Na predposledni zastavce, kde je krizovatka,
vystoupil a zapomel si ve vlak fotoaparat.
Stal na nastupisti a cekal na pripoj. Voskovec stal na
plosine, tvaril se ze obdivuje krajinu, a procitene rikal:
'Milu Basku, zapomel si ve vlaku aparat. My ti to nerekneme,
protoze pojedeme do Biarritzu, tam aparat teprve objevime,
a predame ho kondukterovi. Ty po nasem odjezdu zjistis,
ze nemas aparat, a budes cekat, az se tenhle vlak vrati. On
prijede, kondukter ti da aparat a ty budes mit radost. Ale
ted ti nasereme.' Ja rval, Voskovec nadsene upiral oci do
dalky, Bask pokojne cekal. Chvili to trvalo, pak Bask zvedl
hlavua cesky rekl:, Tak uz mi ho, ty vole, podej!!' ".
........
_____
/__/__/\
/__/__/\/\ Lubic~et
\__\__\/\/
\__\__\/
(c) Maniakus
|
