Kdyz uz na tomto boardu posledni dobou velkou rychlosti pribyvaji
nazvy zajimavych knich, taky pridam jednu - nebudu ji radit pod
thread "kniha, ktera me ovlivnila", anzto jsem si ji poridil
pomerne nedavno a navic jsem liny se nimrat v tom, co me kdy jak
a proc ovlivnilo; rozhodne vsak podle meho skromneho nazoru
stoji za zminku.
Kniha Brave New World (u nas nedavno vysla pod pro mne
nepochopitelne pozmenenym nazvem Konec civilizace) od
Aldouse Huxleyho udajne patri spolu s 1984 od George
Orwella a My od Jevgenije Zamjatina ke trem nejvyznamnejsim
antiutopickym "sci-fi" romanum tohoto stoleti - "sci-fi"
davam do uvozovek, protoze narozdil od ruznych startreku
se jedna o knihy, u kterych je - podobne jako v mnohych
knihach od Vonneguta - ona vedecka fikce natolik nenapadnou
kulisou, ze si ji ani nevsimnete :)
Nevim, jestli jste se nekdy nekdo setkal s posledni knizkou
ze zminene trojice, kazdopadne George Orwell je v Cechach
docela znamy, takze jste si mozna uz o "Krasnem novem svete"
behem minuleho odstavce stihli udelat nejaky obrazek.
Pokud vas tedy me povidani dosud neznudilo a jste nateseni
na temne vize sedivych mest, zotroceneho obyvatelstva
a vsudypritomne myslenkove policie, jste vedle jak ta jedle :)
Jak uz jsem napsal, k teto knizce se hodi nalepka
"antiutopie", presto ma Huxleyho krasny novy svet do
Orwellovo temnych vizi velmi daleko. Huxleyho predstava
totality totiz neni postavena na strachu, ale na stesti,
presneji mozna na pocitu stesti.
Jen si to predstavte: nikdo se vas nesnazi zlakat prislibem
stastnych zitrku, mate totiz sve stastne dnesky. Zijete
v technicky vyspele spolecnosti, kde moderni technologie
kraci ruku v ruce s zabavnim prumyslem, kde spotreba je
zakladnim zakonem, kde promiskuita je spolecenska norma,
kde vas prinejhorsim zachrani drogy bez negativnich nasledku
a predevsim, kde od malicka vite, ze tohle vsechno je
opravdove stesti. Deti uz se davno nerodi ("otec" a "matka"
jsou velmi vulgarni slova), ale produkuji v lihnich, kde
jsou v souladu s vedeckymi poznatky predurcovany ke svym
zivotnim rolim, a predevsim k tomu, aby s nimi byly
spokojeny.
Z posledni vety uz zacina byt zrejme, cim si tato kniha
vyslouzila zarazeni mezi antiutopie. Nebyt one predestinace,
ledaskomu by mohlo prijit, ze nazev "krasny novy svet"
doslova vystihuje, oc v knize jde - vzdyt autor nam vykresluje
temer ideal svobodne moderni spolecnosti!
Vyse nacrtnuty svet slouzi jako pozadi pro pribeh nekolika
lidi z elitni slozky obyvatelstva, ktere autor obdaril drobnymi
odchylkami od normalu, z nichz se postupne odvijeji ne zcela
standardni nazory na "stesti". Po case se na scene objevi
predestinaci nedotceny potomek dvou elitnich jedincu
jako symbol sveta, ktery uz nam dnes pripada stary
a omsely. Tohoto "divocha" autor neomylne vede k ziskani
ctenarovo sympatii - a take k neodvratnemu beznadejnemu konfliktu
s radem noveho sveta.
A ctenari nezbyva, nez kroutit hlavou a ptat se: je ona
predestinace, kterou si stejne uvedomuje jen skupinka
vyvolenych (a i ta ji povazuje za samozrejmost srovnatelnou
s kartackem na zuby), az takovou ztratou svobody?
Neni nahodou vice nez levnou cenou za stesti?
Proc nas ostatni antiutopiste presvedcuji, ze totalita
se pozna podle toho, ze omezuje i sexualni svobodu, kdyz
nam Huxley ukazuje, jak tato svoboda muze byt uzitecnym
nastrojem manipulace v duchu hesla "chleb a hry"?
A na druhou stranu, je stary svet, sesnerovany moralkou, kterou
dnes kazdy liberal odsoudi jako opovrzenihodou pretvarku,
tak spatny?
A nejsou tyto otazky k nicemu, protoze na prah Huxleyho vize
nas svet prave neodvratne vstupuje?
Ceske vydani je doplneno doslovem Miroslava Holuba, v nemz
se snazi vysvetlit, ze sice Huxleyho vize se stavaji realitou,
ale "lidsky rozmer" zustava, takze porad jeste neni tak zle,
jak by se mohlo po precteni knihy znat. No... nevim nevim :)
Ale to muzete posoudit sami - knizka by mela byt k dostani
v lepsich knihkupectvi za zhruba 180 Kc, zajemci o anglickou
verzi si ji mohou objednat na Internetu za $8 (plus zhruba
$10 postovne).
Pavel
|
