[...]
Pokud jste slabsi v cestine, ctete knihy. Pokud hodne ctete, funguje totiz
skvele autokorekce - a "nic to nestoji". Chybu treba napisete, ale kdyz to
po sobe ctete, vidite ji a opravite. A pokud si nejste u neceho jisti,
napisete si slova vedle sebe a vidite, ktere je spravne.
Tohle mi prijde zhruba stejna pravda, jako ze jezci nosi jablicka napichana
na bodlinkach. Stejny blud sem se dozvedel v ranych letech na zakladni skole.
Na zakladce jsem precetl stohy knih. A to bylo jedine co me zachranilo od
opakovanych propadnuti a nasledne potupne prace pridavace na stavbe. Diky
referatum o knizkach a prilezitostnych lepsich znamkach z jazykovych rozboru
(pokud byly z dostatecne uzke oblasti a dobre predem ohlaseny) se mi jakztakz
darilo drzet znamku z cestiny na 3-4.
Mam neco jako grafickou pamet, takze kdyz neco hledam, tak casto vim v jakem
prostredi se dany predmet, typicky naradi co mi predtim vypadlo z ruky,
nachazi.
Pri cteni ctu cela slova, ale jsem nauceny cist s urcitou toleranci, prehozena
pismenka, spatne i/y, pro me nezmeni zasadne vzhled slova, tak ho pochopim a
muzu se textem ritit dal. Problematicke je to kdyz autor pouzije dve velmi
graficky podobna jmena postav. V ten okamzik je pro me knizka skoro necitelna.
Problem je, ze ale pri cteni nevnimam "zvuk" slova, takze jsem schopen precist
knizku v niz vystupuji lidi s cizimi jmeny, vedet jak jejich jmena vypadaji
(ci presneji rozlisit je napsana), ale byt velmi prekvapen, kdyz je slysim.
Dusledek je, ze o lescem se stezi dokazu bavit protoze mi chybi ty
identifikatory - jmena :)
Kapitlou samou pro sebe je cteni nahlas, tehdy jsem casto tak prekvapen, jak
to zni, ze pro posluchace je moje produkce cirym utrpenim.
Takze zasadni nesouhlas stim, ze by cteni pomahalo v zlepsovani gramatiky :)
Semik
JiMo:)
...diky hlavovi :)
|
