Jinak by me ale porad zajimalo:
Kdyz je pan Svoboda, tak je to ten Svoboda a sklonuje se to podle vzoru
predseda.
Takze kdyz je to pan Kure, tak je to ten Kure a melo by se to sklonovat
podle
vzoru soudce, ne?
No prave... kdyz neco nesu, tak panu Svobodovi, a ne panu Svobode, a stejne
tak bych to mel nest panu Kuri (soudci).
U jmen jako Kure, Dite, Hrabe, Knize, Poupe apod. se ale dovoluje vlozeni
"et".
3. pad od vlasniho jmena Dite je Diteti, Ditetovi i Ditovi, uvadi Strucna
mluvnice ceska, 1960.
Jeden kolega, ktereho znam, se jmenuje Bas~e. Mozna je na nej taky
nejaka vyjimka, nicmene je sklonovan takto:
Base, bez Baseho, k Basemu, vidim Baseho, oslovuju (pane) Base,
o Basem, s Basem.
Ale fakt nevim, proc, protoze tomu neodpovida zadny vzor z zadneho rodu,
nicmene to tak nejak vsechno dava smysl.
S dotycnym panem Kure bych asi sel co nejrychleji na tykacku,
protoze vyjadrovat se o nem jako o Kureti...
Rray
|
