Ruda armada pri prichodu do Prahy v roce 1945 nemela temer co osvobozovat. Slo
o cisteni Prahy od fanatickych odstrelovacu a nekolika zbylych jednotek SS,
ktere neuposlechly vyzvy ke kapitulaci.
Nemci se Sovetu tak desili, ze pred Ceskou narodni radou 8. kvetna v 16.00
podepsali kapitulaci a odjeli se vzdat Americanum. Prahu tez opustily
spravni, soudni, policejni a jine okupacni instituce.
Na dozivoti byl odsouzen nejen ze zahranici vyzadany velitel protektoratniho
wehrmachtu Rudolf Toussaint (za vrazdy civilistu behem Prazskeho povstani),
ale po komunistickem puci ve inscenovanem procesu ke stejnemu trestu i
velitel prazskeho povstani general Karel Kutlvasr.
Ten byl amnestovan v roce 1960, chvili se zivil jako hlidac nebo vratny
a napresrok nahle zemrel. Soudne byl ocisten v kvetnu 1968.
Toussaint spolupracoval z vezeni s StB, poskytoval informace o Zapadnim
Nemecku vymenou za to, ze mohl malovat obrazy. V roce 1961 byl vymenen za dva
chycene agenty na hranicich se SRN. Tam v roce 1968 zemrel.
(Volne podle Wikipedie a clanku Nejstrezenejsi galerie v zemi z aktualniho
Respektu.)
|