Feed: lowlevel
Post-URL: http://www.lowlevel.cz/log/pivot/entry.php?id=220
Kdyz se chcete na jare, po studene zime a zmrzlem jaru, jet ohrat, co
lepsiho vas muze napadnout nez jet na jih. Normalne staci malo, mezi napr.
Libercem a Prahou je vetsinou teplotni rozdil plus 2C. Tedy plus to je,
kdyz nechcete v Praze delat snehovy okruh pro bezkarske zavody. Jezdit
ovsem jen do P...rahy by byla nuda, takze kdyz uz do Prahy, tak pri te
prilezitosti jeste do M...elnika, P...odebrad a R...akovnika. Nemyslete
ovsem ze jsme nemysleli jeste dal. Mysleli. Mysleli jsme dostat se Liberem
az na kraj sveta do P..rovence. A o tom to cele bude, takze poporade.
![][1]
[1]: http://www.lowlevel.cz/log/files/subaru-libero-guliver_s.jpg ()
Zacalo to Melnikem. Navsteva Melnika byla ucelove spjata s navstevou ZaSME
- Zahradnicke skoly Melnik, za ucelem ocumovani, neb zde mely probihat
zkousky Evropskeho Stromoveho Pracovnika. Zajemcu o tento prakticky titul
zrejme dorazilo tolik, ze zkousky se ze dvou dnu zkratily na jeden, cehoz
dusledek byl, ze jsem sice do Melnika dorazil, ale den druhy, kdy uz se nic
nekonalo a nikdo tam nebyl. Prohlidka Melnickeho zamku a promenady
zrekonstruovane z evropskych fondu byla jako nahradni program prijatelna.
Hreb dne ovsem mel teprve prijit. Cestou z Melnika do Suchdola (jasne toho
v Praze) jsem potkal sutr. Tedy sutr potkal okno predni meho vozu, a to
tak, ze jsem zbytek dne shanel autosklo servis. K memu prekvapeni jich je
jak strepu. Pojistovaci si rvou vlasy, vyrobci autoskel se divi proc jsou
cechy sklocernou dirou. Kdo zna stav nasich silnic, nedivi se a nema si co
rvat. Tedy odjezd za dva dny, z nichz dva jsou vikend s pavoukem velikosti
palce nemozny, nebot sklo na Libero behem jednoho dne nikdo nesezene. Ve
dvou sklenarstvich to odmitaji zalepit, neb zeje dira v zone zvane vyhled
ridice. Sazeje na to, ze vymeknu a objednam sklo za petinasobek ceny lepeni
a stravim 4dny v P cekanim na sklo. Jiz to tedy vypada, ze misto do PRP se
pojede do PRD.... Odvola se hlidani, vymeny penez a obvolame vsechny zname
i nezname kvuli celnimu sklu, cimz se nam zakonite v nasledujicim mesici
musi sejit skla aspon 3. V sobotu ale preci jen zkusime cestou do P jeste
jednoho autosklenare, ktery to s klidem zalepi "i kdyz se to nema", cimz se
opet cela situace presaltuje na puvodni kolej.
V P se rekreacne probere cast orechu a cast lipy, ktera mestu roste do
kabelu a majitelum do zahradniho domku. Nasledujici den se cestuje do R,
kde se seznamime se soukromou nemocnici s.r.o. navstevou babicky na
chirurgickem oddeleni, kde si leci uraz zpusobeny po seskoku padakem...
skoro. Nasleduje zajezd do Zehrovic s dorucenim celorocniho ctiva.
Uslintanim k smrti konci pracovni zastavky a s muskou zalitou ve skle a
spoustou much na skle vyrazime vstric zazitkum. Prvni zastavka ma jmeno
Kobylka. Je to kemp u Berounky. Rodinny podnik s rodinnou obsluhou, ale
vicemene zcela prazdny. Ubytovani je za hubicku - tedy zdarma. Majitelka
nas jen zve at prijedeme v lete. Ceka nas prvni noc v nove luzkove uprave
Libera doplneneho o matraci a zaclonky. Vzhledem k nasemu prehnanemu
optimismu co se zatepleni spacu tyce (mistr si vzal jen pyzamko a spacacek)
klepeme prvni noc kosu s hylem. Venkovni teplota urcite v noci neprelezla
10C a spacaky s komfortem 2 az -5C z ultra mikrovlakna opet dokazuji, ze
jsou vicemene k nicemu. Bohuzel peri zustalo doma, jedeme prec na jih.
![][2]
[2]: http://www.lowlevel.cz/log/files/kobylka.jpg ()
Kobylka je ale opravdu kouzelny a v tuto dobu i klidny kemp v mohutne
zakrute Berounky. Po ranim caji nabirame kurz P...lzen, kde nutno nam
dohnati resty zpusobene epizodou s oknem a epizodou se zimou. Cestou jeste
nechame prevazit pneumatiky, ale jako obvykle zbytecne. Prvni rest
napravujeme premenou korun na ojra, druhy nakupem deky. To se ovsem ukazalo
byt celkem orisek, nebot plzenska centralni obchodni centra plna butiku
deky nevedou. Nezbyva nez zkusit najit obchodni zonu Olympia, na okraji
Plne, kde jiz drive provereno vyskytuje se i zbozi beznejsiho charakteru.
Dalnicni sjezd na Olympii je znam svou zaludnosti, ktera i tentokrate si
vybere dan "zase sem to prejel" a zajizdku 10km k dalsimu sjezdu. Deka je
ulovena v hyperalbertovi a konecne nastava presun do prvniho vzdaleneho
cile v cizine.
Cil ma jmeno Starnbergersee pod Mnichovem ve svobodnem state Bavorsko.
Pocasi stale chladne sice nepreje rekreovani, ale pro cestovani vhodnejsi
jest nez vedra velka. Cestou poctili jsme navstevou meho byvaleho
chlebodarce, kde jsme vyzvedli skladaci Esku, ktera mne byla jest dopravnim
prostredkem v dobach meho zde bydleni. V predvecer dojeli jsme neobtezovani
na kazdem metru reklamami a billboardy silnicemi se znacenim, ktere temer
nepotrebuje mapy do kempu Hirsh u Starnbergersee. Kemp jest to byl ve vsem
punktlich, jen na recepci nikdo nebyl, obsluhu bylo nutno privolati
pristrojem puvodne Bellovi vlastnim. Ta nam pridelila magnetickou kartu ke
vstupu do podzemi plneho sprch, toalet a pradelen. Vse zpoplatneno jak se
patri automaty vseho druhu a technickych dokonalosti. Nemluve o vstupnem do
kempu za 17ojr. Jak psano - kemp hezky, lec trochu sterilni, prochazka
podel jezera tez hezka s pravidelne rozmistenymi grilovisti a znackami "zde
se muzete bavit". I doterny hmyz se zdrzoval v pravidelnych rozestupech na
mistech k tomu urcenych. Tak to jest Nemecko.
V Nemecku jsme zakotvili i dalsi den, po ponekud jiz hektictejsi jizde,
ktera ma jeden prekrasny a podstatny detail. Kdyz jsme se totiz chystali
prekrocit hranice spratelene zeme Svycarsko, ktera nam stala v ceste do
zeme zaslibene, zastavili jsme jeste u tankstelle zakoupit mistni mapu
"Alpi" s meritkem umoznujicim o neco lepsi orientaci. Pri te prilezitosti
hlava sedici na sedadle spolujezdce nadhodila, jen tak pro pobaveni, zda
nahodou zeme Svycarska nevyzaduje od cizincu na jejich uzemi prokazovani se
pasem? Zaver porady s nejvyssim stabem znel jasne. Vyzaduje. Tim doslo k
zavaznemu naruseni planu presunu, nebot pas samozrejme nikdo s sebou nemel,
protoze uz ho ani dlouho nevidel. Nezbyvalo tedy nez spratelenou zemi objet
po hranicich Bodamskeho jezera. Podle mnozstvi prostredku, ktere tak cini,
je zapomenuti pasu zrejme velmi bezna zalezitost. Cesta nase tedy ubirala
se misto na jihozapad na severozapad, nasledkem cehoz doslo k vytipovani
nevinne oblasti kolem jakehos rybniku Titisee k prenocovani. Ke zdeseni
cele posadky se jezero Titicaca stalo zrejme vyhledavanym odpocinkovym
mistem celeho jizniho Nemecka. Tezko si totiz jinak vysvetlit mnozstvi
ubytovacich zarizeni a to i rozestavenych a praktickou neschopnost
dosahnout brehu jezera bez prekroceni znacky "eintrit verboten, zde je
krakonosovo". Kemp nad jezerem opet vypiplany a take cenove stejny jako ten
predesly. Nic naplat, nemci to proste maji vychytane. Ranni prochazka
druheho dne nas presvedcila, ze region, jako ostatne mnoho dalsich, je
zasvecen predevsim rekreaci nemeckych duchodcu, provozujicich jogging a
nordic walking, coz jest v ostrem kontrastu s rekreaci tech nasich v
panelovych sidlistich. Zde odehralo se i dalsi dulezite rozhodnuti nasi
vypravy. Tachometr ukazujici pres tisic najetych kilometru od opusteni
rodne hroudy, zvetsujici se vedro (znacne snizujici komfort cestovani),
unava vodice a lehky propocet rikajici, ze absence pasu a silnicni trapeni
znamenaji, ze do P bychom dojeli nejdrive za dalsi dva az tri dny, coz by
znamenalo stravit dovolenou mezi svodidly (nezapomente to vynasobit
dvema!), vedly k rozhodnuti do P nejet. Francie ale musi byt dobyta.
Pozornost se tak uprela do lokalit blizsich nasi poloze, a to do pohori
Vosges.
Pohranici nemecko-francouzske vyznacuje se znacnou schizofrenii, nebot
jedna se zrejme o uzemi o ktere se dlouha leta pretahovalo Nemecko s
Francii ale nakonec pripadlo "vitezum" nejake te svetove vojny. A tak nazvy
jsou nemecke, ale hlavy francouzske. Je to cele takovy kockopes s cimz jsme
se nechteli spokojit. Prvni ciste francouzske nam tedy prislo prave pohori
Vozez
Zde nutno jest zamysliti se nad povahou veci nemeckych a fracouzskych.
Osobne nazyvam nemcu japonci Evropy. Od nich mnoho vedeni vynalezu i
vydobytku pochazi. Naproti tomu francouz jest cechu povahy blizsi.
Vyznacuje se to tim, ze i zde vse konano jest, jen kdyz to ci ono na hlavu
pada, vse na haku jest a s nicim, krom vlastniho pohodli mnoho se
nezaobira. Nutno ovsem znati, ze francouz jiz mnohem dele tomuto holduje, a
tak dokonalost v tomto je mnohem dale nez uspechanost nase ceska,
kolorovana pseudozbohatliky neuvedomujicich si skutecnych kvalit zivota,
ktere neskryvaji se toliko v hromadeni statku. Konec zamysleni.
Pouceni rychlokurzem francouzstiny BBC a vyzbrojeni praktickou konverzaci z
60. let, nebali jsme se nicehoz a zamirili do srdce hor, kde mapa slibovala
nejvice atrakci a kempu. Pres piktogramy stanu uz se do mapy nedostal nazev
tohoto centra turisticke pohostinnosti. Vzhledem k jeho nevyslovitelnosti
beznym obyvatelem vetsiny statu Evropy, lze souditi, ze se do mapy nedostal
umyslne, aby turistu nezastrasil a neodradil. Xonrupt-Longemer byl okamzite
po prijezdu misionarsky prekrten na Xapatan. Po prvnich pokusech o aplikaci
vybranych veticek v praxi, potupne jsme pristoupili na domluvu v jazyce
nemeckem. Nasi vete "Jaky je rozdil mezi francouzskou ustavou a ustavou
ceskoslovenske socialisticke republiky?" /viz konverzace str. XX/ domorodci
nerozumeli, lid v techto oblastech je zrejme znacne prosty a hlubsich
filozofickych debat neznaly. I jednodussi vety jim cinily komplikace a tak
jsme filozoficko-socialni kontakt nakonec omezili na pouhe objednavani
sluzeb spojenych s nocovanim a pohostinstvim.
Okoli jezera Lac Longemere byl nam prvni krajinou zprostredkujici zazitky z
franckeho znaceni cest turistickych. Jest vsem dobre znamo proste ceske
znaceni barevnym pruhem, coz pro Francouze nema dostatecnych nuanci. A tak
krom barev Office de Tourisme oznacuje cesty lesy a loukami jeste kombinaci
jejich s nejruznejsimi tvary - krizky, trojuhelniky, kruhy ci kolecky a
sipeckami - co hrdlo raci. Mnoho-li cesta potrva jest znaceno (povetsinou)
udajem casu, coz ma sva pro i proti, stejne tak jako znaceni vzdalenosti.
At tak ci onak, kroky vazeneho turisty neumi vogeske znaceni vesti mnohdy v
obou smerech, ale ukazuje jen smerem k pametihodnosti hodne pozornosti, ci
proste k dalsi znacce, ale jiz nikoli kam vase telo dopadne pujde-li po
znacce od pametihodnosti. Pruzracna jezera v teto krajine netrpi prehnanou
oblehlosti, nicmene kempu rozklada se zde tez jako much. Vetsina cest od
nich nenecha vas na pochybach, ze jste v udoli ze vsech stran obklopeni
horami, nebot vedou temer vyhradne do kopce.
![][3]
[3]: http://www.lowlevel.cz/log/files/znaceni.jpg ()
Dalsi udalost hodna pozornosti nastala od objevu, ze i v regionu Vogeskych
hor se nachazi jardin. Jardin jest misto u nas zvane zahrada, ovsem zde
pripominajici spise zahrady botanicke. Tam kde nejhlubsi je les, objevi se
najednou stena z habru a za ni zahrada s dvacetiletou zabavou. Svym obsahem
tento kus zemske hroudy vyrazne snizuje entropii okolniho vesmiru. Mira
jeho usporadanosti je totiz nevidana. Ac celek vypada prirozene a vytvari
dojem stare zahrady, neni zde mnoho stebel travy, ktere by nepoznamenala
lidska ruka za ucelem jejich ohnuti. Zde zahradnikovo srdce musi plesat,
vidouce mnozstvi umu a dumyslu vlozeneho do 4000m2, na kterych lze stravit
ne jen cele odpoledne a stale budete objevovat nove tvary, zakouti a
kompozice. Nemluve o tom, ze se jedna o zivouci organismus, ktery meni svuj
vzhled ze dne na den. Zadny z modernich zobrazovacich prostredku nedokaze
zachytit jedine rozhlednuti po tomto prostoru. Fotografie jsou jen zablesky
a film je prilis plochy at jiz barvou ci hloubkou, nemluve o mnozstvi zvuku
proudicich spolecne s vodou skrz zahradu. Pokud presto chcete neco z toho
neumele zachytit pripravte si mnozstvi baterii a neomezenou pametovou
kapacitu.
![][4]
[4]: http://www.lowlevel.cz/log/files/francie-jardin.jpg ()
Zlatym hrebem cele navstevy Francie, stati se mela navsteva restauracniho
zarizeni. V Xapatanu sice hodne jich bylo, ale jednak sezona v tomto koute
sveta jeste nezapocala a druhak francouzsky zivotni rytmus ma jinou
strukturu nez ten nas. Restaurace nejsou zde otevreny cele dny, ale vecer
az na veceri. Do te doby se posedava a vykecava v barech a kafeteriich.
Krasny zvyk jest i cas vydavani cerstveho peciva oznaceny na dverich
pekaren, ale to jsem odbocil. Protoze tedy v meste vsechny restaurace mely
dvere na dva zapady, skoncili jsme nedaleko naseho ustajeni v restauraci
kombinovane s barem, ktera mela bar otevreny a v restauraci.. stejne nikdo
nebyl. Jen dva Cesi. A to byla vam radost. Podnik evidentne v rukou drzela
babicka, ktera zrejme jedina jeste vladla jinym jazykem a to nemeckym, byt
lopotne a hlavne jiz nemela, oslehana vekem, studu jako zbytek rodinneho
personalu. Objednavka tedy po malem nedorozumeni, ze nechceme mluvit cesky
ale ze jsme z Cech a muzeme mluvit nemecky, nakonec probehla. Protoze
jidelnich experimentu uz jsem si pri svem cestovani uzil dostatek,
konzervativne jsem si objednal pizzu. Spolujedkyne, chca vyzkouset neco, co
v jidelniccich u nas nenachazi se, vybrala tarte flambe v domneni, ze to
bude neco flambovaneho. A vazeni obe to byly pizzy. Tarte flambe je totiz v
podstate jen puvodni francouzske oznaceni pro stejny typ jidla, jako pizza,
jen se zase jako na potvoru neuchytil a vsichni tomu rikaji po italsku.
Desert je pak nastesti francouzsky, takze objednavka zmrzliny probehla tak
nejak podle planu, jen mimo sezonu nemaji pistaciovou. Jeste jednu vec jiz
svetacky jsem znal z francouzskych podniku. Cisnik s placenim nepospicha a
pokud nereknete, ze chcete platit, uctu se nedockate. A tak jsem se spolu s
BBC pripravil a ostrilene ho vyzval "ladision, svp" i kdyz na to SVP uz mi
moc nestacil dech - proste neumim u francouzstiny spravne dychat. Pak uz
jsem jen v restauraci zapomnel klobouk. Ten nam druhy den cerenka radostne
prinesla, kdyz uz jsme odjizdeli a jen si fotily do pamatniku jidelni
listek. Stastna to nahoda, stastna to zeme.
Tim ne ze by nase putovani skoncilo, ale unavenost rizenim a dosla
bateriova i pametova kapacita fotoaparatu, prerusili tok myslenek
ovlivnenych francouzskym prostredim. Nelze vsak na zaver nezminit typicky
francouzskou syrovou pomstu, kterou jsme jako suvenyr privezli pribuznym a
znamym v hermeticky uzavrenych pytlich. Jiste nas proklinaji jeste dnes...
nasi popelnici uz nastesti vyvezli.
URL: http://www.lowlevel.cz/log/pivot/entry.php?id=220
|
