O ladeni je napsano spousta knih.
V zasade se deli podle rozlozeni pythagorejske komy.
Koma je zbytek, ktery zustane po rozdeleni jedne oktavy podle kvart a kvint.
Jedna se o cca 1/7 tonu.
Ve staroveku se pouzivalo pythagorejske ladeni, kde koma byla pridana k
jednomu malo uzivanemu tonu a ostatni tony byly ciste (perfekne ladily).
Toto ladeni bylo pouzivano az do roku 1500 p.K. Pote se zacaly pouzivat jine
stupnice a proto bylo treba rozlozit ten apendix nekam jinam.
V baroku se pouzivalo nekolik (nekdo uvadi az dve desitky) zpusobu, jak
rozlozit komu. Nakonec prisel Bach a vytvoril temperovane (celofalesne ladeni),
kde je koma rozdelena rovnomerne na vsechny tony oktavy.
Dale je ladeni rozdelovano podle vysky. V renesanci se pouzivalo ve svet-
ske muzice ladeni 465 (coz je v normalnim ladeni B), v duchovni oblasti bylo
zhruba na nasem komornim a (440 Hz). V baroku se pouzivalo ladeni 415,
vetsina dnesnich nahravek "poucene interpretace" je nahrana v tomto ladeni.
Zcela vyjimecne lze objevit ladeni nizsi, ale mel jsem v ruce repliku
zobcovou fletnu s ladenim cca (395 Hz). Se zavedenim temperovaneho ladeni
se velika ruznorodost zacala ztracet. Nakonec v klasicismu zustaly vice mene
dve, a to A=440 Hz v Americe a A=435 francouzske. Samozrejme se vyskytovaly
nejake anomalie, jako A=442. Vyhodou vyssich ladeni je vetsi znelost
smyccovych nastroju. Pokud vim, tak CNF hrala jednu dobu okolo 448 nebo nejak
podobne.
Jestli si nekdo mysli, ze rozdil 5 Hz je malo, tak to je na omylu. Hudba
hrana o 5 Hz nize zni vice temneji a zadumciveji, narozdil od vyssiho ladeni,
ktere je "veselejsi".
Pokud mam vyjadrit svuj nazor, tak Baroko radeji slysim v ladeni 415 Hz
nez v ladeni 440.
Balvan
BaLvAn peknej sutrak
*edited by Queen*
|
