Ahoj, povazuji za svou povinnost odpovedet na Endif-ovy relevantni (pro mne,
subejktivne) otazky:
> Kdyz se to pokudim napasovat na Anonymouse, tak by me docela zajimala
*uprimna* odpoved (treba) na tyhle tri:
1) Nezalezi (mi) na nikom/nicem a nechci, aby zalezelo?
2) Neni nadeje, ze se to zlepsi, i kdyz delam maximum?
3) Rozhoduju se za normalniho zdravotniho stavu?
(napr. tezka deprese neni normalni zdrav. stav)
ad 1)
Zalezi mi na komkoliv, muj vliv je v kazdem pripade a na kazdeho, vzaty jako
suma pozitivnich a negativnich faktoru ovlivnujicich jeho POZITIVNI vyvoj,
***NEGATIVNI***.
ad 2)
Cim vice se snazim, tim vice lidem ublizuji... Z duvodu anonymity nebudu jiz
dale rozvadet.
ad 3)
Momentalne mam upito tulopvanou skotskou a Jin s tonicem, ale prvni post jsem
psal za naprosto NORMALNIHO (z hlediska jineho nez psychologickeho, protoze
psycholog by tento stave a priori oznacil za patologicky okamzite a to z
duvodu, ze jsem uvazoval nad psychologii patologicky oznacovanou aktivitou, z
duvodu konzultace a ne z duvodu "vykecani", nebo "vykecani se", nebo
"mateni", ci dokonce "provokace") stavu, bez kapky jakekoliv omamne latky
(nejomamnejsi pro mne byla trava, a to jednou v zivote);
co se depresi apod. tyce: co to je normalni stav? Pocit, ze je vsechno v
poradku, kdy vime, ze to NENI pravda? Nebo pocit neviny, kdy vime, ze vina je
alespon opodstatnena, pokud jiz ne zcela obektivni? A kde je hranice mezi
"tezkou depresi" a "jinou nez tezkou depresi"?
Jinymi slovy, cekal jsem, ze mi nekdo odpovi na me otazky. Pokouseli jste se
o to a za to jsem vam vdecny, nicmene se s vami loucim, protoze muj pocit
zbytecnosti, resp. prebytecnosti a neuzitecnosti neni choroba, ale PRAVDA,
jinymi slovy sice "pouze" pocit, ale opoodstatneny a nikdo ho jiz nevyvrati.
Mozna ze se zde objevim jako nejak apitoma skala, ale ta aspon nemuze svou
vlastni primou aktivitou nekoho poskodit. Ta je podrizena jen a pouze
prirodnim zakonum.
Louci se s vami
ANONYM
|
