Ahoj chocki (a dalsi 'fellow readers')
Cte se to smutne, ale nemuzu na to rict nic jineho nez to, ze lidske zivoty
jsou v rukou kazdeho jednoho toho cloveka a zivotni cesty lidi se propletaji,
potkavaji, rozchazeji, hrbolati a vyrovnavaji... A kazdy clovek postupne
dospiva a buhvi, kdy vlastne a esli vubec dospeje. A pri tom dospivani se
meni zebricky hodnot, nazory na veci i lidi...
Jak ma clovek v osmnacti pocit, ze parta z gymplu je skvela, ze zustane
naporad... a po par letech na vejsce zjisti, ze spousta lidi z ty party je
najednou uplne jinejch, uplne jinde - nejak si s nima neni o cem povidat...
Na vejsce je to podobny - po dostudovani se lidi rozprchnou do praci a ty je
zase zmenej...
Koneckoncu, my to vlastne vime nejlip, my zavislaci, co s nama internet
udelal. Kterym pomohl a udelal z nich otevrenejsi a troufnu si rict lepsi
lidi... kterym nepomohl... kterym mozna pomohl, mozna nepomohl, protoze je
neposunul smerem od lepsich k horsim, ale nekam do strany...
V poslednich trech letech jsem se naucil poznavat, jak se casto meni lide,
patrici do meho blizkeho okoli, nekteri z nej odchazeji, jini v nem nabyvaji
na vyznamu. Ani nejlepsi pritel nemusi zustat nejlepsim pritelem, pokud se
cesty tech dvou lidi trochu rozejdou... mohl by o tom vypravet Jirik - nemam
pocit, ze by nase pratelstvi zeslablo, ale je fakt, ze jsem ho za posledni
rok videl asi ctyrikrat (coz me samozrejme netesi a doufam, ze to zase
dozeneme, protoze je to nejmin z pulky moje vina...) a tenhle pripad pritom
neni nijak tragicky - jen na sebe nemame moc casu, ale nepripadame si pritom
navzajem nijak nespokojeni, divni, jini, ja nevim co jeste... a pokud vim,
tak nemame zadne velke starosti...
Takze suma sumarum, nevim co radit v tve situaci, ale nakonec nejspis
skoncis u toho, ze se budes vidat s lidmi, se kterymi se citis dobre - a je
jen otazkou, zda mezi nimi zustane i onen kamarad...
|\/\/\/|
[any man that hates | |
[small dogs and children | |
[can't be all bad | (o)(o) -coyot
C _) ba'buss
[http://www.jokes.cz] | ,___|
|
