Milujes nekoho neopetovanou laskou - to na tom nejsi tak spatne, mas cil a
smer sveho byti, ackoli jsi sam, nejsi nikomu nic dluzny
Smer a cil mozna mas, jenze to "agonii" neresi. Nemusis byt nikomu dluzna,
jen ze sebe delas idiota, pokud to prehanis. Naopak, kdyz nedels nic, nic
neziskas ani neztratis. Konecny vysledek je tim padem TVOJE PROHRA. Otazkou
je zda se s tim da neco delat?
Nekdo te miluje a ty jeho ne, protoze to nedokazes (nebo nemuzes) - tomu ja
rikam situace, ze ktere neni vychodisko...
Zase zalezi jak k tehle situaci doslo. Pokud jsi ji vyvolala zamerne, je to
zabavne a v meritkach "slusnych a moralnich" lidi odporne. Jenze co je ti do
lidi? Tedy promin. Co je me do lidi?
Pokud se zamiluje nekdo do nekoho aniz by o to milovany subjekt stal, ale na
milujicim mu "zalezi" muze to byt problem. Jenze je tu jedna vec, ktera vse
usnadnuje, lec neresi. Jak jsi napsala ... neni vychodiska ..., protoze on/a
muze stokrat vedet, ze ho milovat nebudes a v tom aby on/a miloval tebe mu
to nezabrani. Tady je kazda rada draha. :)))
Riv.
> Melian
...no more nights of blood and fire...
|
