Nedavno jsem cetl na Floydu nejakou zminku o xenofobii. Trpce sem se usmival,
ale sve zkusenosti s touhle osemetnou uchylkou budu ventilovat radeji zde.
Teprve pred nejakym casem jsem si uvedomil, ze nejsem jen tak nejaky samotar,
ale xenofob. Ptate se, jak se to projevuje? Proste se bojim vsech a vseho co
neznam. Nastesti to obvykle nejsou nejake panicke reakce, ale v nejlepsim
pripade se proste nedokazu uvolnit v pritomnosti lidi. Nebudu psat 'neznamych
lidi', protoze pro mne jsou vsichni lide cizi a neznami. Diky fobii se totiz
takrka nestava, ze bych nekoho poznal blize. Natozpak natolik, ze by pro me
presatl byt zdrojem neklidu. Obcas se ale takovi lide vyskytnou a tu nastupuje
dalsi problem. Podivuhodne rychle se dokazu odcizit komukoli. Ano, dokonce
sem poznal divku, zrejme me milovala a to me uprime desilo. Nadruhe strane
sem se snazil byt 'normalni' a to do te miry, ze jsem se snazil otevrit atd.
Castecne se mi to mozn povedlo, ale po case sem to nedokazal ovladnout a
stranil se ji. Nedokazu si ted ani predstavit, ze bych ji potkal. Uvazuju o
navsteve psychologa, protoze mam pocit, ze s casem je tenhle muj problem
stale palcivejsi. Mozna reknete, ze muzuz zkusit hledat pratele na netu, ale
verte, zkousel sem to a mam z toho spatny pocit. Neco jako 'vidis, tobe ani
telnet nepomuze...'.
XenoAno
|
