Do rise tisicu jezer
vedl jsem mladeho kneze
po hrbetech stromu a hvezd
vracel se domu a chrest tise povidal
ze kroky cloveka miri dal do sveta
otevrit pest
zbavit se gest
Pres rokli zlamana vetev
do listu vitr si plete
pesina usina, ztraci se do klina hor
sroubil jsem pavouci vor
Priplouvam ke skale
z jerabin korale po prazich rozhazim
utisim pereje na cerny bez
vrana se zasmeje, na dyku rez
opentli, prozere slunecnou mez
Dva zuby ledove
z kamene ustknuly
na ruby medove kosile na chvili
hrouzily krev...
Do rise tisicu jezer
vedl jsem mladeho kneze
otviram vychladlou pest
prebiram bremeno
krest
------------------------------------------------------------------
Norman knyghte
Le Petite Rire
Oh, what sad times are these when passing ruffians
can say 'ni' at will to old ladies.
|
