Posledni chvile
~~~~~~~~~~~~~~~
Myslenku usmevu
zaseju do duse
aby tam zustala
nikdy netuse
zkazenost sveta
jedina veta
skripe mezi zuby
zivot je tak chudy
bez mile nadeje
na vyleceni
velke zaveje
cerneho snehu
lezi mi na srdci
zapominam nehu
a bojim se zaklepat
na stinove brany
tichy vzdech
otevre rany
minulosti
lide prosti
hodnoti osud
ktery dosud
byl jen mym
v husty dym
se meni obraz pokoje
placi lide vestoje
dokonce i v sede
ma kuze sviti blede
na nebi smutny mrak
brany blizko tak
ze bezdecne zaklepu
nekdo saha po tepu
uz neni v mem tele
bily ptak smele
priletel za okno
snad vzpomene nekdo
na dobreho pritele
na krasnou myslenku
usmevu v dusi
Tuto basnicku bych chtela venovat vsem lidem, kteri
si zazili skoro posledni chvile, ale i tem, kteri
takove stesti nemeli a jejichz duse se s litosti tech
nejblizsich nesou na bilych kridlech...
Chareas
--
"Je lepsi rozsvitit svicku, nez proklinat tmu."
*** Malej Dvouhlavej Dra'c~ek ;) ***
|
