Vezi umeni
Domove pokladu nesmirnych
Tycis se k nebesum
Mezi nachovymi oblaky
Se vrsek tvuj ztraci
Aby se opet objevil
Poutnikum pred zraky
V paprscich zapadajiciho slunce.
Tajemstvi
Ktera ukryvas
Premnohe lidi lakaji
Basniky, malire i ty,
Jez jen laskou opojeni jsou
A miluji tebe,
Miluji umeni,
Pretrvavajici veky.
Prochazim pozvolna
Halou, jenz jako by byla
Z belostne slonoviny vyrezana
Vsak je to jen kamen,
Bily to kamen
Do nejjemnejsiho krajkovi
Umne pritesan
A zkraslen
Stara jsi,
Vezi umeni,
Mnoho tisicu let,
Stejne tak tva schodiste
Mozna jeste delsi,
Nezli cely tvuj vek
Vedou az k vysinam,
Kam jen mraky chodi spat.
Stoupam po schodech
Stale jen vzhuru, jen vys
Na malych plosinkach
Ktere tu podel jsou
Jen neme obdivuji
Tech nekolik malo soch
Ktere jsou prekrasne
A starsi i nezli ty, Vezi umeni.
Tu nahle schodiste konci
Rozlehla plosina
Ve tretine tve vysky
Nekolik obrazu
Ne moc a ne malo
Zkratka tak akorat
Aby si clovek mohl usporadat
Myslenky, kdyz mezi nimi chodi.
Dalsi schodiste
Jemne lomene
Podel tve stihle zakladny
Zdviha se k vysinam
Druhe tve plosiny
Te otevrene
Aby se vsichni mohli obdivovat
Tomu, co ty vidis denne - cele Magalla'ane
Jen malo vsak lidi vi,
Ze jeste treti plosinu skryvas
Schodiste male k ni ukryte
V temnote krasnych sloupu
Do nejvyssich pater vede
Kde tajemstvi nejvetsi
Po cela staleti drima
Nikym neruseno
Kdyz vystoupas nahoru
Tu podivny utvar zris
Ohromnou kouli
Z kamenne krajky
Na tve stihle noze
Jak spociva
V mirumilovnem spanku
Od nepameti veku
Vstoupis-li dovnitr
Tu uzasnes
Nebot celou nasi malou galaxii
Pred sebou jako na dlani
Hvezdy i planety
I jejich mesice
Neskutecny to model
Pred veky stvoreny
Divukrasny a tajemny
Jak skutecny vesmir sam
Ten model je.
Prochazis prostorem
Obklopuje je te
A pohlcuje
Svou hlubinou
Temnych vod
Vsak navsteva konci
A nekonecna cesta
Schodistem dolu
Dava cas rozmyslet
Nad vsim
Co clovek zde videl
Co citil a prozil
Dekuji, Vezi umeni...
|
