Duch Pratelstvi
~~~~~~~~~~~~~~~
Znal jsem jednoho cloveka
- uz dlouho tomu je,
kdy prochazel nase cesty -
a presto mnohdy zije
v kazdem z nas.
Jen starou kozenou brasnu
s roztrhanymi vecmi nosil
- tvar zjizvenou mnoha vzpominkami -
ja ho vzdycky prosil,
aby mi vypravel pribehy.
On byl jiny,
jiny nez ja nebo ty
- pry chodil po starych cestach,
zbavoval lidi zalu i samoty
a prinasel kouzlo do zivota.
Kdyz mi zemrel tata,
zavital i k nam.
Dlouho stal u vrat, nez zjistil jem,
ze ho znam
a prisel k nemu.
V klidu jsme si povidali
a on se jemne usmival,
kdyz v nem jsem spatril toho,
koho jsem nikdy nemival
- sveho pritele.
Pral jsem si,
aby navzdy zustal,
ale on pry nemohl
- ze kdyby tady stal,
bylo by kolem jen vice smutku.
Tak tedy sel dal svetem
a s nim i krasna nadeje,
zapominam cerna slova
`na vsechno pozde je`
a obracim se - za prateli...
Chareas
(24. srpen 2001)
--
"Je lepsi rozsvitit svicku, nez proklinat tmu."
*** Malej Dvouhlavej Dra'c~ek ;) ***
|
