Jeskyne Duchu
Ke konci Mlznych vysin
Malicke jezirko se skryva.
Zahadu prekrasnou
To jezero ma.
Nezne koraly ve svych vodach nosi,
Hejna rybek si mezi nimi hraji,
Staci se ponorit jen...
Jak neskutecny sen
Pod hladinou temnou
Skryvajici se v zavojich mlh,
Je tu svet sam pro sebe.
Rybicky zari,
Koraly jiskri a slunce,
Jindy tak nedostupne zde,
Predvadi,
Proc nalezi mu den.
Vsak pohled tam,
Kde breh se ztraci
V koralove zaplave.
Jakysi otvor
V opalizujici zari
Laka k navsteve.
Rybky si pluji tam i ven.
Pojd tedy za mnou,
Ukazu Ti,
Co ukryva
Otvor ve skale,
Jeskyne duchu,
Sal demonu
A sidlo Spravedlivych.
Kdyz po chvilce pod hladinou
Na povrch opet vyplouvame,
Tu do oci
Uderi nas
Sta a tisice odlesku
Pochodne slunecni
Padajici v paprscich stropem.
Oslepeni prvnimi blesky
Zvykame sobe nezemskemu svetlu.
Demantu a ametystu,
Smaragdu a safiru,
Onyxu a opalu zily,
Hromadky i velke kusy
Jen tak po cele staleti si tu lezi.
Nikdo je nesbira.
Jsou to kameny za mrtve,
Kameny duchu
A dosud nenarozenych deti.
Neuveritelne poklady
Nestrezeny a nehlidany,
Vsak nikdo si nedovoli
Byt jen jeden jediny odnest
S sebou pryc.
Avsak ti, co jako my,
Se prijdou podivat
A poklonit se mrtvym
Mohou si pamatku vzit.
Beru do prstu maly cerny onyx,
Podavam Ti ho,
Vzpominej s laskou na Jeskyni duchu.
|
