Lezim v mekke a vonave trave
a snim o barevne duze.
Myslenka na ty zarive barvy
ve me vzbudila pocit nepopsatelneho stesti.
Jsem volny ... Tak volny, jako nikdy predtim ...
Prochazim se po te vesele stuze a nemyslim na nic.
Vychutnavam si ten krasny pocit, kdy neexistuje trapeni
a zal.
A bolest.
Jen stale tusim, ze nekde v hloubi me duse existuje neco,
co tizi mou bezstarostnost. Chtel bych se zbavit
te cerne skrinky, ktera schovava vsechno zlo.
Chtel bych ji vzit do rukou a vsi silou ji rozmackat.
Chtel bych ji zahodit na dno nejhlusiho oceanu ... Aby uz nikomu
nezpusobovala bolest.
Chtel bych jednou jedinou myslenkou nechat zmizet ze sveta
vsechny takove skrinky.
...
Otviram oci ... a zjistuji ... ze vsechno to byl jen jeden z mych
neuskutecnitelnych snu ...
...
Ramirez
... Snad jednou ... nekde daleko ... nekdo ... pochopi ...
|
