opet neznam autora
Tma. Sama se sebou vedu spor kazdodenni
a vim, ze do rana zamhourim oci stezi.
Rikam si - proboha, tak hezky zase neni...
A srdce smeje se. Vzdyt na tom nezalezi.
Trapim se. Neusnu. Blizi se kuropeni.
Jen pravdu vytusim, hned obvinim ji ze lzi.
Rikam si - proboha, tak chytry zase neni...
A srdce smeje se. Vzdyt na tom nezalezi.
A nahle bojim se. Strach na me zuby ceni.
Tusim pad, zavrat mam jak na vysoke vezi.
Chci srdce varovat, ze je mi na umreni!
A srdce smeje se. Vzdyt na tom nezalezi.
|
