Cizinec
Prisel za mnou
a cosi mi tise povedel.
Snad to byl Prizrak, Duch,
ja ho nevidel.
Snad byl neco mezi Svetlem a Tmou.
Potichu se priblizil,
tiseji, nez pirko spadne.
Byl, jako by ho nekdo o zivot okradal
a ja pochopil veci stale, a nenavratne.
Jiz parkrat mi cestu zkrizil.
Prisel a u mne poklekl,
posvatnou reci pronesl par tichych vet,
a ja se nezmohl na vic,
nez poslouchat a prihlizet
jak mne do sveho zivota vlekl.
Videl jsem toho ve svete hodne,
ale jeho zivot byl nadevse.
Tolik bolesti, ustrku a boju,
tolik zapasu o svuj zivot a zivoty ostatnich,
neustale zapoleni s temnou vladkyni.
Po mem zoufalem vykriku
uplne vsechno zmizelo.
On, jeho Stiny a snad i ty vety.
Slunce svou za'r~nou hlavu skrylo
a ja slysel podivnou muziku.
Zase jsem slysel ta ticha slova,
i kdyz nebyl nikdo, kdo by je dokazal rikat.
Stale jsem videl jeho nekonecne boje,
videl jsem lidi prosit - a narikat,
a tato vidina se mi vracela znova a znova.
Az jednou jsem pochopil - konecne.
Ten Prizrak, ten Stin byl posel Svetla sam.
Vsichni bojuji za mir, viru, pravdu, nadeji, lasku a za nas.
On jen cekal, az ho poznam,
abych ho nasledoval. Vim to - bezpecne...
Chareas
-------------------------------------
...Minulost mame kazdy z nas, jen nekteri ji radsi zapominaji...
*** Malej Dvouhlavej Dra'c~ek ;) ***
|
