Kralovska rezidence
Kralovska rezidence,
Nejkrasnejsi to z palacu Magalla'any
V samem jejim stredu
Se hrde vypina.
Pysna a belostna
I dnes, kdy slava jeji
Davno jiz pohasla.
Ticha jsou dnes
Stinna zakouti,
Kde vladl driv ruch a shon,
Fontany jemne zurci
A nechavaji snum
Volne plynout dnem i noci,
Svetlem a stinem.
V kamenech, freskach a sochach
Staleti minulosti tu ukryte jsou,
Chodi sem proto moudri, stari,
Mladi i nerozumni,
Kazdy si odsud neco odnese.
Krasu a klid ti starsi, zkusenejsi,
Ti mladsi pak moudrost a cit.
Pod nachovym baldachynem oblohy
Alabastrova krajka sloupu
Vine se saly,
Podpira klenby
A ukryva poutniky pred zarem slunce
I kapkami destu,
Aby si mohli vychutnat jeji krasu.
Kdyz potom slunce mesici modremu
Vladu predava,
Rozezpivaji se tu ptaci.
V kericich a remizkach
Maji tu sva hnizda
A milenci radi zde
Tajemstvi sva si septaji.
|
