Skalni palac
Ze zahrad soch Ellamathe
Zadni vratka mezi skaly vedou.
Schudky jak z krajky tepane
Vinou se vzhuru
A vedou poutnika do mist,
Kam nohy bezne nekraci.
Mnoho tech schodu je,
Poutnik jde dlouho,
Vsak vzdycky jde rad.
Tu a tam,
Mezi skalami roubicimi cestu
Probleskne svetle zakouti,
Ruzek svetla s trpytivou studankou,
Nekdy i stromem, kerem
Ci maloombrovym houstim.
Drobne kapicky vodopadu
Obcas pres schody prebehnou
A potesi oko znaveneho.
Pak splhani a cesty
Poznenahlu konec je,
Poutnik stane uzasly, ztichly,
Divi se,
V jake to nadhere se to ocitl.
Nezne krajkovi mramoru
Vine se po strope,
Na misto oken jen oblohy nach,
Vodni zavoje oddeluji tu komnaty,
Tot vskutku Skalni palac.
Mezi oblaky se tu prohaneji ptaci,
Slunce se opira do zavoju,
Krajky tepane zari zilkami,
Ktere znamenaji tu stesti,
Tu lasku a nebo bohatstvi.
Vzdycky pak krasu a nehu,
Kterou rozdavaji vsem,
Kdoz do Skalniho palace zavitaji.
|
