Koralove kralovstvi
Tam, kde konci palace,
I tam, kde konci domy,
Na samem brehu Milliarmane
Predlouhy, belostny pas pisku
Do vod se nori.
Na uplnem konci
Teto vyspy
Malicka laguna
Ve slunci se trpyti a mihota,
Mala vsak jenom od pohledu.
Kdo pod hladinu zde se podiva,
Ten uzasne,
Nebot takovou krasu nepoznal svet.
Vsude tu divukrasne koraly jsou,
A svetlo se prochazi az po dne.
Koraly vsech moznych barev,
Tvaru a podob,
Kam jen se podivas,
Oko Tve se podivi,
Zcela jim podlehas.
Mezi nimi hejna rybek se pletou,
Tam morous krab v pisku se vrti,
Prochazis zahradou tajuplnou,
Carovne zarici
A jiskrne zvouci.
Zvouci Te do sve naruce,
Nezne konejsive,
Do naruce jezerni hladiny
Kristalovych vod,
Prekrasne Milliarmane.
Rika Ti tise znovu a zas:
Vrat se mi zpatky,
Vim, ze se Ti tu libi.
A Ty vis, ze se jednou vratis,
Podivat se sem, do Koraloveho kralovstvi.
|
