stary a unaveny
jak smrt a skala
slysim vlky vyt
hlidam lasek mala
uplnek mi do vlasu sviti
ztracim pratele a vse
jak pres den vadne kviti
vadnou lide, umira mse
nehasnoucim pohledem
koukam na myriady smrti
kdyz slunce polednem
smutek meho zivota drti
prichody a odchody
panta rhei
louceni a rozchody
slzavy rej
krik a plac provazi me kroky
smich a zast, ty dlouhe roky
z jedu plast utkany
zabiji a drti
z medu slova trhany
ubiji a skrti
jsem prazdna komnata
s tisici zavrenymi dvermi
oci me pavouci tenata
schovana zelenymi kermi
proc chodim a seju znepokojeni
kdo odpoved zna, nevyslovi
cas to zmirni, odvlece utrpeni
kde najit uklidneni
kdyz niceho uz neni
vytvarim nove a nehynouci
a prec tak spatne, tak zvracene
smrtici duse vzdyplanouci
jedem otravene, zkalene zmatene
strach provazi
kazdy muj pohyb
smich odchazi
ten svetla ohyb
zviditelnuje mou tvar
na kterou usedly stiny
tak zasmusily je oltar
a pomalu obrostl bliny
zachmureny a sam
snim o teple zive nadhere
a nikdy nepoznam
tu pohadku o zlatem jezere
sedim na uvadlem spadanem listi
sum lesa sevel vod cvrkot broucku
vzpominky jsou vlnky, ale tisni
tak tizi, tak tizi, a pad potucku
v propasti bezednych zatraceni
tam, kde tela uz duse nevazi
kde nechava jen na ni utrpeni
tam kazda slza ryje vrasku veku
kterou zadny cas nezahladi
zpivam si, kolem obchazi hruza
utekli vsichni, prchla ma muza
hledim do oci svemu zalu
ktery jsem dal ochutnat i jinym
sedim na pletichach kalu
co vzal dech smich radost zivym
vse plyne
vse se preleva
cas hyne
a ja prodlevam
tady,
vsude,
kolem tebe
myslim
snad jen
sam na sebe
mozna placu
mozna bdim
steny zpivaj vetvovim
proc neusnu
proc nezmlknu
spat chci
dlouhy sen
rozkvest cistym poupetem
jsem tak star
jsem unaven
strez se mne
jsem smutny pan
v srdcich rany nechavam
v srdcich taky zivotech
kratim jinym jenom dech
utikej, ja musim zustat sam
bych neplakal nebyl oplakan
|-''`;-"'/-
/-\ \|---\-_
|_-| \ FANGORN
\/ |**| Hvozdu pan
\--|'||--\
|
