Nocni rozjimani
~~~~~~~~~~~~~~~
(Venovano pavlovi, at zkusi, zda za kazdou cenu pravdu mluvit musi, zda lepe
neni, chvilka zapomeni, chvilka citu, co splachne na usvitu, noc sny protkanou)
Tenkrat kdyz bratricek o me stal
nebal se rict co citi
pravdivou odpoved mi dal
lez nemohl rici
V ten cas ja sam sebe se ptal
Zda dokonalost nekde prysti
pochybnostem se jen smal
jel rukou proti srsti
Hral si a nechal je trpet
tak jako oni jeho
snad nemohl to strpet
rozsudek bez ega jeho
A poznal ze pritel neni
v krasnych slovech
v lichotkach bez ustani
v citu kazech
Zistil to co vedel jiz davno
ze krasna slova nevedou k cili
to mohlo ho napadnout samo
ze kratsi neuvidi mili
Poznal ze zivota klam
nelezi v prikope citu
ze kazdy clovek sam
uvidi ve snu citadelu
Strasnou vezicku samoty
par krasnych laskavych sluvek
umirani a lakoty
knedliku bez boruvek
Uprimnosti jen nakratko
malinko, jak chtel sem sam
malicke pratelstvi kuratko
zvedavosti zakon udelan
-------------------------------------------------------------------------------
Po dalsi noci, co k premysleni me nuti, dne 27.4 leta pane tisiciho
devitisteho devadesateho osmeho, neco okolo treti hodiny rano, u tretiho caje,
sedmeho piva, tretiho ginu a po dlouhem talku, ve kterem jsem se nedozvedel
vubec nic ale alespon jsem nebyl sam.
Martin OZZY Lipinsky, ten ktery kraci proti proudu a s*re na slusnost
|
