| Babovicky
|
|
|
Odpoledne
Podivny klid - jak ticho pred bouri,
Cas, kdy duse do sneni se pohrouzi,
Doba usvitu, doba sirani,
Slunce zapad ci rude svitani
Na zelenem palouku briza bila,
V modravem potoku se rybka skryla
Za kameny pri dne, jak ptacek v naruc stromu,
Jako clovek, co srdce vede ho domu.
Obloha zvlastni, jak barvy se meni,
Z modre a bile je sedave sneni
A v noci se zeme sametem hali -
Snad aby duse mene se baly.
Isabelle de La Fern
baronka z Linsdanu,
pani na Kamyku
|
  
|
|
[ Domu | Prstik | O Piskovisti | Deticky | Nastenky | Koutky ] |