Prijde nepozvana
rozhledne se
a malem nepoznana
na svou obet usedne
Tisikrat jedna neprevazi chmyri
vsak ... tezko neco bere se vazneji
zbytky rozumu do dalek miri
a na troskach imperia rostou snehove zaveje
Prijde necekana
jen usadi se
vsak jak sladce prichystana
razem sklizi ruze
Sama jen lame mrize
a bedra Atlasu ztraci silu
oni odhazuji sve krize
nebe na zem pousteji
... a nebe rozdrtilo zemi
rozdrtilo i nebohe Atlasy
cela v ruzovem
na duze rosy sedi
sametovy napev brouka si
a na tu zkazu hledi ...
... smrt, jeji casta druzka ma v ocnich dulcich slzy ...
|
