Ahoj lidickove,
snad nebude tolik vadit, kdyz se vratim
k tematu, ktere tu bylo asi pred pul
rokem - a to k pohadkam - tedy spis jen navazu
hlavne na post cislo 104.
Doufam, ze se autor (a jestli se ptate, kdo je
autorem - tak vas zklamu - nevim) teto mile
basnicky nebude zlobit a odpusti mi mou drzost
a nutkani ji sem nejen prepsat, ale i castecne
venovat. Ostatne si myslim, ze by bylo skoda,
kdyby techto par versu upadlo v zapomneni :)
Takze ... hlavne pro Ozzyho a pro vsechny,
kteri sice pohadky maj radi, ale uz jim neveri.
Neveris davno pohadkam
a ty, co pise zivot sam,
uz nestaci jen v knizkach cist.
Ctes to, co muze zivot dat,
kdyz nejvice chces pravdu znat,
otocis na prazdny list.
Az potkas ve svych ocich plac
a treba bolest budes mit,
prestan se ptat kdo a nac,
snad prave tak to melo byt...
A treba starost, zal i strach
i bolest, kdyz prekroci tvuj prah,
i stesti, co zmeni osud tvuj -
to vse si pamatuj.
A nevracej rany, ktere boli
a at uz myslis na cokoli,
najdi to svetlo v srdci svem
a ozar sve tvare usmevem.
Sama dobre vim, jak je mnohdy velmi tezke najit
v sobe silu otevrit oci k tomu, abys mohl spatrit
svetlo a na svet se usmat byt uplakanyma ocima ...
Kazdemu z vas preji ... abys ve svem srdci
vzdycky nasel(a) alespon malou bludicku,
ktere by ses mohl(a) chytit. Co ty vis, treba
prave tahle bludicka udela nekomu kolem tebe
radost anebo ti dokonce otevre dvirka do pohadky :)
priserka
|
