Stripek ledu
~~~~~~~~~~~~
Chytla jsem vlocku do dlani,
ona mi v rukou roztala,
nad skonem te hvezdy vecerni,
slza mi z oka skanula.
Mesic, ten vecny ochrance,
se na me z vysky pousmal,
v paprscich jeho jak v bavlnce,
se zivot stale tezkym zdal.
Vecernice, mozna ty mi radu das,
proc stribro z dlani unika,
vzdyt z oblohy vse vidivas,
proc vse krasne hned zanika?
Zkousim se ptati hvezdicky,
te drobne tecky mezi tmou,
radi mi zpivat si pisnicky,
a nemyslet na vlocku mou.
Jixipen
26.12.1998
Stejne mysleni vytvari pratelstvi
Demokritos z Abder
|
