Prsi
Prsi
Tmave mraky
se ale vubec nestydi
za svoje sediva roucha
Okap u strechy hlasite stena
Vitr cechra zmokle vlasy prirody
Kazdou zahradu zelezny plot spina
Tmava krajina unasi do nemoty
Oblaka se line povaluji
A nechteji se sve vlady vzdat
Ale Pan vetru je nenavidi
Chce zarive slunce nechat hrat
Rozfoukava obry
A mezi sedou se i modra ocitne
Chvilku slunce sviti taky
A priroda procitne
Sede mraky se vali dal
Nad zmatenou krajinou
Trocha stesti, trocha zal
Pokazde i nahodou
Kruty boj se odehrava
Rychleji se krati cas
Dobry konec opet vyhrava
Jasne slunce sviti zas
Kdyz je smutek - je i krasny cas
Pujcka je rovna dluhu
Kdyz prsi - slunce bude svitit zas
-nekdy je mozne videt i duhu...
Jen takovy obrazek, kdyz u nas jednou prselo a ja zrovna mela
po ruce kousek papiru... :)
Chareas
-------------------------------------
...Minulost mame kazdy z nas, jen nekteri ji radsi zapominaji...
*** Malej Dvouhlavej Dra'c~ek ;) ***
|
